Text recenze

Nikon Z5II C byl netrpělivě očekáván mnoha fotografy toužícími po kompaktním full-framu. Zatímco klasický Nikon Z5 II má naprosto stejné parametry, jako je rozlišení snímače a procesor, jinak je to odlišný přístroj. Na mysli mám především celkový koncept. Nikon se vydal cestou radikálního zmenšení, což si vyžádalo poměrně odvážné ústupky.

Chtělo to prostě odpověď na Sony A7C II a Panasonic Lumix S9. Připadá mi, že Nikon Z5II C cílí přesně na tu skupinu fotografů, kteří chtějí výkonný full-frame na každodenní nošení, street fotografii a cestování, a nechtějí se tahat s velkým tělem. A především míří na ty uživatele, kteří doposud fotili převážně na špičkové mobilní telefony a absence hledáčku pro ně není překážkou, ba naopak. Chtějí však začít kreativně pracovat s malou hloubkou ostrosti a využívat výhody výměnných objektivů, což jim žádný telefon s uměle rozmazaným pozadím plnohodnotně nenahradí. V obrazovém výkonu Z5II C v ničem nezaostává, naopak přináší špičkové technologie do kapesního formátu.

Nikon Z5II C - co mě zaujalo nejvíc

Když se na Z5II C podíváte, nemůžete si nevšimnout té radikální změny - přístroj nemá elektronický hledáček (EVF). To je obrovský rozdíl oproti hlavnímu rivalovi, Sony A7C II, i oproti odlehčenému Canonu EOS R8. Nikon zde zjevně následoval spíše filozofii Panasonicu Lumix S9 a vyšel vstříc "mobilní" generaci, která kompozici přes hledáček nevyužívá. Jste tedy při focení odkázáni výhradně na zadní displej, což může být na přímém slunci výzva, ale pro cílovou skupinu je to přirozený způsob práce. Já se s absencí hledáčku přirozeně trochu potýkal...  :)

Na druhou stranu si Nikon zaslouží obrovskou pochvalu za zachování mechanické závěrky (nejkratší čas 1/8000 s). Lumix S9 ji vyškrtl, což při rychlém pohybu způsobuje nepříjemnou deformaci obrazu (rolling shutter). U Nikonu Z5II C tento problém díky mechanické závěrce nenastane. Dalším trumfem Nikonu oproti Canonu EOS R8 je vynikající pětiosé stabilizace snímače (IBIS), která Canonu chybí, a to je u kompaktního těla obrovské plus. Sony sice hledáček i stabilizaci má, ale Nikon zase kontruje lepší ergonomií menu a rychlostí procesoru.

Design, ergonomie a ovládání

Vlastně trochu netradičně, podobně jako kdysi u retro modelu Z fc, musím zmínit samotné tělo a ergonomii. Vše potřebné bylo nutné vměstnat na co nejmenší plochu. Tady se hraje na maximální kompaktnost, s velkými a těžkými objektivy to může trochu "tahat za ruku", ale s lehkými palačinkovými skly (např. 26mm f/2.8 nebo 40mm f/2) je to naprostá paráda.

Absence joysticku pro výběr ostřících bodů by mě u klasického foťáku asi mrzela, ale tady dává perfektní smysl. Ostřicí bod totiž vybíráte palcem přímo na dotykovém displeji (nebo pomocí čtyřcestného voliče), což je pro cílovou skupinu zvyklou na chytré telefony vlastně ten nejpřirozenější a v mnoha situacích i nejrychlejší způsob práce. Výklopný a otočný displej je pak naprostou nutností nejen pro focení z krkolomných úhlů od země či nad hlavou, ale hlavně pro tvůrce obsahu a natáčení vlogů.

Navzdory malým rozměrům Nikon nešetřil na materiálech – tělo je vyrobeno z odolné hořčíkové slitiny a je utěsněno proti prachu a vlhkosti, což na cestách rozhodně oceníte. Přístroj se navíc nabízí v klasickém černém i stylovém stříbrném provedení.

Autofokus a 3D sledování objektů

Asi největší radostí je systém automatického zaostřování, poháněný procesorem EXPEED 7. Jestliže jste byli zvyklí na starší generace, budete nejspíš velice mile překvapeni, o kolik je zaostřování spolehlivější. Z5II C hravě zvládá zaostřování na oko a dokáže rozpoznat lidi, zvířata a dokonce i ptáky a ryby. Pak sám od sebe dokáže ve scéně označit zvolený typ objektu a nic jiného jej už moc nezajímá. Díky tomu je automatické zaostřování se sledováním objektů daleko spolehlivější a málokdy se stane, že by došlo k nechtěnému zaostření třeba na popředí.

Nikon Z5II C samozřejmě nabízí i skvěle fungující 3D sledování objektů. Stačí jen namáčknutím spouště (nebo dotykem na displej) označit objekt a je to. Sledovací bod se daleko spolehlivěji "drží" označeného objektu. Přišlo mi, že naprosto žádné problémy nebyly ani s přímým protisvětlem, kdy byl označený objekt ve stínu.

U automatického zaostřování nemohu opomenout jednu z největších výhod, jakou tento přístroj nabízí: citlivost AF je už od -10 EV. V praxi to znamená, že dokáže zaostřovat už při opravdu velmi slabém světle. -10 EV je tma jako v pytli, těžko ji k něčemu přirovnat. Ale porovnat můžeme s ostatními přístroji.

• Canon EOS R8: Zaostřuje od -6,5 EV.
• Panasonic Lumix S9: Zvládá automatické ostření od -6,0 EV.
• Sony A7C II: Výrobce uvádí citlivost AF od -4,0 EV.

Při porovnávání těchto čísel je ale potřeba zohlednit metodiku měření. Nikon a Canon testují tyto mezní hodnoty s vysoce světelnými objektivy o cloně f/1,2. Sony naopak udává citlivost v kombinaci s objektivem o světelnosti f/2,0. Pokud by se modely Sony měřily se sklem f/1,2, jejich tabulková hodnota by se posunula zhruba na -5,5 EV. I po tomto přepočtu tak Nikon s přesným ostřením v téměř absolutní tmě jasně dominuje.

Kvalita fotek je u Nikonu Z5II C naprosto v pořádku

Na fotky jsem byl přirozeně zvědav také a musím říct, že jsem byl moc potěšen už od prvních záběrů. Měření expozice fungovalo excelentně, při zapnutí funkce Active D-lighting nebyl žádný problém s rozsahem jasů.

Nejvíc mě potěšil výkon při nastavení vysokých citlivostí. Jak vidíte v galerii ukázkových fotek, jsou snímky na ISO 6 400 čisté a téměř bez šumu. Jenže ono to pokračuje i na vyšších citlivostech. Fotky na ISO 10 000 jsou také vynikající a jak můžete vidět na ukázce osob při umělým osvětlením, redukce šumu v Lightroomu zafungovala perfektně. Druhá ukázka na ISO 10 000 se psy je bez redukce šumu při zpracování...

Dobrou zprávou je ale to, že zhruba do ISO 25 600 vypadají fotky dost podobně, takže i takhle vysoké citlivosti můžete bez obav používat. Sport, reportáže a podobně - žádný problém. Když budete fotit do RAWu, nastavíte si při zpracování v počítači redukci šumu přesně podle svých představ a pak jsou použitelné i daleko vyšší hodnoty ISO.

Moc se mi líbí barevnost i při těch vysokých citlivostech, tohle se Nikonu tradičně povedlo. A povedlo se mu také vyvážení bílé, tedy WB. Perfektně funguje i při AWB, tedy automatickém nastavení WB. Barvy byly velice přirozené.

Přesvědčte se sami v galerii ukázkových fotek. Schválně si je stáhněte v plném rozlišení, ať vidíte, o čem píšu.

Video a funkce pro tvůrce obsahu

Jelikož Z5II C cílí primárně na tvůrce obsahu a mobilní generaci, nabízí nepřekvapivě velmi silnou výbavu pro natáčení videa. Zvládá záznam až ve 4K/60p (byť s ořezem na formát DX) nebo špičkový formát N-RAW. Pro dramatické zpomalovačky je k dispozici Full HD rozlišení při 120 snímcích za vteřinu.

Skvělou vychytávkou pro vlogery je červená kontrolka REC na přední straně, díky které máte hned jistotu, že se video opravdu zaznamenává. Naprostou novinkou, kterou ocení všichni tvůrci na sociálních sítích, je pak speciální režim „Prohlídka produktu“. Pokud natáčíte sami sebe a ukážete před objektivem nějaký předmět (např. kosmetiku nebo telefon, nebo cokoliv jiného), fotoaparát na něj okamžitě a plynule přeostří. Jakmile předmět schováte, ostření se opět spolehlivě vrátí na vaši tvář.

Nikon Imaging Cloud

A dostáváme se k velmi zajímavé novince. Z5II C naplno integruje službu Nikon Imaging Cloud. Díky tomu můžete stahovat obrazové profily (takzvané "receptury") přímo do fotoaparátu bez nutnosti použití počítače nebo složitého nastavování v telefonu. To je přímá a velmi elegantní odpověď na speciální LUT tlačítko, kterým se chlubí Panasonic Lumix S9. Focení do JPEGu a natáčení videí s hotovým "lookem" je s tímto modelem neuvěřitelně návykové.