Voigtländer: Fotografická značka s nejdelší tradicí

Voigtländer: Kořeny v dobách Marie Terezie

Voigtländer je fotografická značka s nejdelší historií ze všech, a tak se dá čekat, že to nebude jediné nej, které u ní najdeme. Společnost, jejíž začátky se datují až do dob Marie Terezie, má na kontě nespočet kamer, objektivů a technologických inovací, které posouvaly fotografii až tam, jak ji známe dnes.

Historie Voigtländeru je zároveň spletitá a v posledních desetiletích plná zásadních zvratů. Pojďme se společně podívat, jak vznikala značka, která světu přinesla třeba první světelný portrétní objektiv Petzval nebo první zoomovou optiku. Dnes už jsou to samozřejmé věci, ale je dobré si připomenout, kdo byl tím zásadním průkopníkem.

Navíc u Voigtländeru to nebyly jen tyto dva vynálezy a dodnes se pod touto značkou prodávají velmi zajímavé objektivy, o těch ale až v příštím textu.

Zpátky do minulosti

Společnost se jmenuje podle Johanna Christopha Voigtländera, který ji zakládá ve Vídni roku 1756. Voigtländer vyrábí precizní mechanické přístroje, měřicí pomůcky a třeba i divadelní kukátka. Po přelomu století je Voigtländer monopolním výrobcem periskopů a divadelních kukátek.

S objevem fotografie se pak přirozeně stává i výrobcem fotografické optiky a přichází hned se dvěma zásadními produkty. Plechovou kamerou pro daguerrotypii a prvním objektivem konstruovaným dle analytických výpočtů profesora Petzvala.

Portrétní objektiv Petzvalovy konstrukce dosahoval světelnosti f/3,7, a dokázal tak zkrátit expoziční časy z řádově desítek vteřin na jednotky. Což byl ve své době jeden z přelomů vedoucích k masovějšímu rozšíření fotografie. V roce 1868 Voigtländer vyrábí v pořadí 10000. fotografický objektiv.

Johann Christoph Voigtländer (zdroj: Wikipedia)

Čtete správně, jsou to desítky let před tím, než se proslaví většina fotografických značek, které známe dnes. V roce 1939 jsou pod touto značkou vyrobeny dokonce už dva miliony objektivů. Nejenže se tak jedná o nejstaršího výrobce, ale také o výrobce s historicky největší produkcí.

Později se soustředí i na fotoaparáty, název Bessa zná nejeden milovník analogových dálkoměrů. Dokonce ve spolupráci s Epsonem vzniká jeden z prvních digitálních dálkoměrů, jehož vývoj se bohužel nedostal dál než k prvnímu modelu.

Společnost v sedmdesátých letech fúzuje s Carl Zeissem, poté je odprodána a několikrát mění majitele, až ji nakonec kupuje japonský výrobce optiky Cosina. Dodnes si tak můžeme pořídit objektiv od výrobce se staletou tradicí, a že je z čeho vybírat. Než se ale podíváme na moderní optiku, bylo by dobré si připomenout pár těch zásadních zařízení a optických konstrukcí, které zahýbaly fotografickým světem, nebo alespoň byly unikátní proti ostatní konkurenci.

Petzval

Petzvalův objektiv byl prvním, řekněme, použitelným objektivem. V roce 1840, kdy přišel na svět, byly fotografické materiály velmi málo citlivé a s trochou nadsázky se u objektivů nedalo hovořit o světelnosti, ale spíše tmavosti. V této době jste na portrétování na přímém slunci potřebovali stativ nejen na fotoaparát, ale také opěrky pro portrétovaného, aby vydržel relativně bez hnutí déle než minutu.

Petzval byl prvním objektivem sestaveným na základě matematických výpočtů. Se svou světelností f/3,7 byl zhruba dvaadvacetkrát světelnější než průměrný tehdejší objektiv. Pro fotografii tehdejší doby bez přehánění revoluční novinka.

Jen si představte se najednou z minut expozičního času dostat na vteřiny. Významnost Petzvalovy legendy si ale můžete připomenout i dnes. Objektiv s touto konstrukcí nedávno uvedla na trh značka Lomography.

Petzvalův objektiv (zdroj: Wikipedia)

Zoomar 36-82 mm f/2,8

Podobně jako Petzval byl revoluční v roce 1840, roku 1959 nastartoval Voigtländer další novou technologii, kterou používáme dodnes. Zoomový objektiv byl poprvé navržen pro televizní kamery, v továrnách Voigtländeru se ale dočkal přepracování pro 35mm fotoaparáty.

Není ani divu, že dříve podobný objektiv nevznikl, ti z vás, kteří někdy viděli konstrukci zoomových objektivů zevnitř, mi dají za pravdu, že běžná pevná ohniska proti nim vypadají až primitivně stroze. Dnes už umějí zoomovat i některé mobilní telefony a výběr mezi zoomovým a pevným ohniskem je na úrovni příslovečných jablek s hruškami, ale před rokem 1959, což není tak dávno, žádný podobný výběr prakticky neexistoval.

Voigtländer Zoomar 36-82 mm f/2.8 (zdroj: CameraQuest)

Bessa

A teď se přesuneme do současnosti. Voigtländer dlouhá desetiletí vyrábí kromě zrcadlovkových také dálkoměrné objektivy pro M39 a Leica M bajonet. K objektivům ale nesmí chybět také fotoaparáty.

Řada Bessa je neuvěřitelně široká. Od modelů L a T bez hledáčku, určených pro práci s externími hledáčky a extrémně širokoúhlými objektivy, po R2S a R2C, které jsou osazeny dálkoměrnými Nikon A Contax bajonety.

Bessa se vyráběla také v M39 a Leica M provedeních, čistě mechanických nebo elektronických, nebo třeba v poslední verzi 4 s širokoúhlým hledáčkem. Tyto přístroje se začaly vyrábět až v roce 1999 a dodnes je jich v prodeji dost nových, tedy alespoň některých modelů.

Voigtländer Bessa 66

Epson R-D1

A nakonec jedna lahůdka. Ještě v době, kdy byla digitální fotografie v plenkách, spolupracuje Voigtländer se společností Epson, kterou známe ve fotografickém světě hlavně jako výrobce tiskáren. V roce 2004 se rodí přístroj, který je na první pohled klasická Bessa, ale osazená 6Mpx digitálním čipem, stejným jako v tehdejším Nikonu D100.

Je to jediný digitál, kde závěrku stále natahujete stejnou páčkou jako na klasickém filmovém aparátu. Navíc vyvážení bílé, stav karty a baterie nehledáte na displeji ale na ručičkovém ciferníku od Seika. Dnes už je to v mnohém překonaný stroj, ale ve svém provedení nemá mezi digitály konkurenci.

Epson R-D1 (zdroj: Wikipedia)

A že jsme se nepodívali na objektivy? Tohle byla jen malá sonda do historie a zajímavostí. Text o objektivech právě připravujeme a můžete se na něj těšit už brzy.

Autor článku: Kryštof Korč