Legendární přístroje značky Meopta

Legendární přístroje značky Meopta

Legendární přístroje značky Meopta

Flexaret je vám, pravidelným čtenářům našeho seriálu, již dobře znám. Jak jste na tom ale s další produkcí značky Meopta? Říká vám něco Mikroma, Opema, Spektaretta a Magnola? Potom jste na správné adrese! Kryštof Korč vám přiblíží nejen historii Meopty, ale také výjimečné vlastnosti jejich jednotlivých produktů.

Foťák, který dobře fotí

Existují činnosti, jejichž nástroje jsou tak malé, že je můžete nést v ruce, ale příliš velké na to, aby se vešly do kapsy. Třeba takový skateboarding. U těchto koníčků se jejich provozovatelé dělí na dvě skupiny - uživatele a nosiče. Ti první si užívají funkci svého nástroje a ti druzí jeho módní hodnotu. Svoje pokusy o přemisťování na něčem, co má více než dvě kola a žádný volant, jsem naštěstí ukončil ještě před tím, než došlo k nějaké tragédii.

Proto si všímám spíš nosičů foťáků. Většinou se k módnímu sebevědomí přidává i znalost toho, jak skvělá ta která věc je, a tak nosiče poznáte nejen podle toho, že foťák není opotřebený, ale také podle toho, že nese nějaké renomované jméno. Proč o tom mluvím tady? Přišlo mi to jako dobrý otvírák pro text o Meoptě.

Ve fotografickém světě přece existuje spousta značek blyštivých jmen a vytříbených funkčních parametrů. Pak ale potkáte někoho s otlučeným Flexaretem nebo Opemou, který o svém foťáku prohlásí jen to, že bezvadně fotí, než aby se vás snažil oslnit výčtem tabulek, srovnání a parametrů. Jestli patříte mezi ty, kteří si dokáží užít i přístroje, které zkrátka dobře fotí, jakkoli to může znít legračně, pojďte se s námi podívat na tuto českou fotografickou značku, kterou nenajdete ve studiu Annie Leibovitz, ale její fotoaparáty dodnes dělají radost spoustě lidí, jako jste vy nebo já.

Od Optikotechny k Meoptě

Meopta vzniká roku 1933, jejím otcem je doc. Alois Mazurek, učitel, nadšenec do optiky a do velké míry autodidakt v tomto oboru. Poté, co se mu podaří obstarat investici, zakládá v Přerově společnost Optikotechna. Ta z počátku vyrábí optické součástky, kondenzory, zvětšovací skla apod. Zakladatel společnosti ale téhož roku navrhuje první český zvětšovací objektiv s názvem Benar, který předurčuje směr výroby a vývoje v Optikotechně. Později se začíná s výrobou celých zvětšovacích přístrojů, kamer, fotoaparátů a promítaček.

Za války je výroba přeorientována na vojenskou. Optikotechna dodává armádě dalekohledy, zaměřovače nebo třeba periskopy. Po skončení války dochází k přejmenování společnosti na jméno, které známe dnes - Meopta. Složenina slov mechanická a optická výroba. Pokud jste se někdy setkali se zvětšovákem, dost pravděpodobně šlo o Axomat, Opemus, nebo Magnifax, všechny z Meopty. Šlo o tehdy nejrozšířenější zvětšovací zařízení u nás a s velkým podílem na celosvětové výrobě.

Meopta - logo z roku 1947

Co bylo vidět již méně, ale patřilo k nedílné součásti produkce Meopty, byly kinoprojektory. Meopta byla od konce války až do sedmdesátých let prakticky jejich jediným dodavatelem pro střední a východní Evropu. Pod střechou samotné přerovské fabriky zůstávají pouze projektory, zvětšováky a fotoaparáty. Výroba ostatních zařízení se postupně přesouvá jinam a velkou část výrobní kapacity i v samotném Přerově zabírá armádní výroba i později v sedmesátých až devadesátých letech.

To se společnosti málem stalo osudným, po revoluci vojenské zakázky mizí a s nimi i většina příjmů. Firmě se naštěstí podařilo úspěšně projít restrukturalizací a dodnes je v plné síle. Sice si pod její značkou již nekoupíte fotografický přístroj, stále však vyrábí kvalitní optiku pro sportovní, průmyslové a výzkumné účely.

Počítám, že nejvíc vás budou zajímat fotoaparáty, protože filmovou projekční mašinu si domů asi nikdo tahat nebude. Tak se pojďme podívat, co slavného Meopta za dlouhá léta svého působení zplodila. S dovolením vynechám nejslavnější Flexaret, tomu jsme věnovali již tři předešlé texty.

Mikroma

Určitě se sluší začít tím nejroztomilejším. Mikromu dodnes najdete ve funkčním stavu na mnoha bazarových policích a upřímně se divím, že ji nevidím v rukou lomografů. Jedná se o kameru na 16 mm film, kterého lze založit tolik, že najednou pořídíte až 50 snímků. Mikroma je osazena Mirarem 20 mm f/3.5 a závěrkou s časy 1/50 až 1/100 u starší a až 1/200 u novější verze.

Nejvíc mě baví mechanismus závěrky. Na zadní straně najdete posuvník, který jedním směrem posouvá film a natahuje závěrku, druhým směrem exponuje. Na foťáku pak kromě ostření, clony a času více ovládání není. Se svou miniaturností se jedná o krásně čistý a jednoduchý přístroj.

Mikroma se vyráběla také ve dvakrát tak roztomilé variantě Stereo-Mikroma.

Meopta Mikroma
Zdroj: Leicashop

Opema

Meopta nemohla zůstat pozadu za svými konkurenty, a tak v době velké obliby dálkoměrů vydává nejdříve Opemu s obyčejným průhledovým hledáčkem a poté Opemu II s dálkoměrným spřaženým hledáčkem. Pro tento systém se vyráběly objektivy od 30 do 180 mm, unikátní je pro ně způsob uchycení. Již tehdy byl standardem M39 nebo, chcete-li, LTM závit. Opema přišla s vlastním - 38 mm - závitem. Mohou na první pohled vypadat podobně, ale nikomu nedoporučuji kompatibilitu zkoušet. Na druhou stranu se jedná o sběratelsky velmi zajímavý systém, sedm objektivů vyráběných pro Opemu I a II je kompatibilních pouze s nimi.

Spektaretta

A teď to nejzajímavější. Určitě jste věděli, že barevná fotka jde udělat i z černobílého filmu, nebo si teď možná ťukáte na čelo. Spektaretta byla vybavena hranolem, který rozložil snímek na tři, každý v jiné části světelného spektra (červená, modrá a zelená). Jejich skladem při zvětšování (samozřejmě s použitím barevného papíru a svícení přes patřičné barevné filtry) pak dostanete barevnou fotografii. Jedná se o způsob, jakým byly pořizovány barevné fotografie ještě dlouho před vyvinutím barevné filmové emulze. Spektaretta patří k jedněm z nejmenších fotoaparátů pro pořizování podobných obrázků.

Meopta Spektaretta
Zdroj: Foto Muzeum

Magnola

Jak název a pořadí napovídá, takhle kamera bude nejméně roztomilá a největší. Magnola je z těch fotoaparátů, kvůli kterým se mluví o krabici od bot při pomyšlení na staré časy ambrotypie a jiných věkovitých technik. Magnola byla poměrně elegantní krabice od bot, sklopka pro formát 13 x 18 cm a osazena standardně 135 nebo 210 mm objektivem. S posuvem a náklonem přední standardy.

Spolu s Flexaretem je tento výčet úplný, od subformátu po velkoformát. Meopta má díky těmto aparátům své nedílné místo ve fotografické historii. A díky našim bazaristům i v současnosti. Zaujal vás některý z nich? Přijďte se k nám pokochat, nebo si rovnou nějaký odnést.

chci se podívat na nabídku bazaru

Autor: Kryštof Korč

Líbil se vám článek? Sdílejte jej!

Podobné články

Michal Čížek získal další ocenění Czech Press Photo
Michal Čížek získal další ocenění Czech Press Photo

5. 12. - Několikanásobný vítěz Czech Press Photo Michal Čížek letos získal další ocenění, tentokrát v kategorii Aktualita za...

Vydražte si fotografii Antonína Kratochvíla!
Vydražte si fotografii Antonína Kratochvíla!

30. 11. - Život Antonína Kratochvíla byl velmi dramatický a vydal by hned na několik filmů. Vy se nyní můžete stát součástí...

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • poukázka na fotoslužby

Kompletní informace »

Čekejte prosím...

Tyto stránky používají k poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním. Více informací