Jindřich Štreit: Čekám, čím mě osloví život | FotoŠkoda
Rozhovory

Jindřich Štreit: Čekám, čím mě osloví život

Jindřich Štreit: Čekám, čím mě osloví život
5. 11. 2022 | 6 minut čtení

Jindřich Štreit patří mezi matadory české dokumentární a reportážní fotografie. Vždy měl nejblíže k lidem a skrze své snímky dává hlas těm, na které se někdy ve společnosti zapomíná. V rozhovoru přibližuje způsob, jakým vnímá fotografii a ukazuje, jak důležitá je při focení komunikace a empatie.

Hledat vlastní cestu: Rozhovor s fotografem Jindřichem Štreitem

Díla profesora Jindřicha Štreita (1946) jsou součástí sbírek předních mezinárodních institucí, má za sebou nespočet uspořádaných výstav a několik desítek vydaných fotografických publikací. Za svou práci byl za minulého režimu zatčen, uvězněn a podmínečně odsouzen, k umělecké činnosti se však vrátil hned po sametové revoluci. Věnuje se především zobrazování vesnického života, portrétním fotografiím a tématům života menšin.

© Jindřich Štreit

© Jindřich Štreit

  • Co vám na fotografování přináší největší radost? 

To je velmi jednoduché. Je pro mě důležité, jestli se fotografie líbí a osloví lidi, kteří je uvidí na mé vernisáži, knize nebo v některých galeriích po celém světě. Právě pocity lidí, kteří fotografie vidí, jsou pro mě důležité. Myslím, že mohou ovlivnit jejich vnímání, chápání rozlišností a obohatit jejich vnitřní svět. Proto je mým objektem a zájmem ve fotografii člověk. Ten je vždy na prvním místě. 

  • V dnešní době jsme obklopení obrovským množstvím vizuálního materiálu. Co pro vás osobně znamená dobrá fotka? Jakým způsobem určujete její hodnotu?  

Fotografie by měla mít poslání a zasáhnout lidi po citové stránce. Dobrá fotografie se odlišuje od těch ostatních tím, že se dotýká srdce a obohacuje něčím navíc. Je potom jedno, jakým přístrojem člověk fotí, to důležité je v srdci, mysli, umu a přístupu fotografa. Hodnota fotografie je v jejím přesahu, přes to běžné, co nás všechny obklopuje a čeho je někdy v mnoha podobách hodně. 

  • Od devadesátých let učíte na uměleckých vysokých školách. Jací jsou současní studenti fotografie?  

Jsou naprosto geniální, skvělí, vnímaví, citliví, přemýšliví. Mají velký přehled a sebevědomí, umí jazyky, ale na druhou stranu jsou pod tlakem, někdy své stresy kompenzují tvorbou nebo je tvorba jejich terapií. To tvorbě škodí, myslím si, že by měl mít člověk určitý odstup, nadhled a vnitřní sebekontrolu. Se studenty pracuji skutečně dlouho a jejich zájem a pozornost mě stále udivuje.

  • Co nejdůležitějšího chcete mladším fotografům nebo fotografkám předat?  

Chci, aby byli sami sebou, aby hledali svoji vlastní cestu. Tuto radu jsem nevymyslel, ale dostal jsem ji před mnoha lety od jednoho významného fotografa a moudrého člověka. Proto jsem začal fotografovat vesnici, prostředí, které jsem znal, kde jsem žil. A mnoho lidí se mi tenkrát smálo. Dnes jsou tyto fotografie mým klenotem a jsou nejvíce žádané po celém světě. 

© Jindřich Štreit

© Jindřich Štreit

  • Existují témata, ke kterým jste se v životě ještě nedostal, ale rád byste je v budoucnu zpracoval? 

Nehledám témata, ale čekám, čím mne osloví život. Vždycky to tak bylo a nikdy jsem neměl nouzi o to, co budu fotografovat. Naopak. K mnoha tématům se nedostanu pro množství práce, kterou mám. Mým předmětem fotografického zájmu je život lidí, každou chvíli mě mrzí, že jsem něco z toho, co vidím, nevyfotografoval. To je úděl nás fotografů.

  • Jak vás přijímají lidé, které fotografujete? Pokud se setkáte se s nedůvěrou, jak tuto překážku překonáváte? Často se totiž jedná o lidi nebo skupiny lidí, jejichž životní zkušenost nebývá ve společnosti příliš vidět.  

Fotografuji jen tehdy, když navážu s lidmi kontakt a mám jejich souhlas. Pokud to tak není, nemůže vzniknout dobrá fotografie. Snažím se lidem přiblížit, aby pochopili, o co mi jde a co chci vyjádřit. Fotograf by měl mít lidi rád a chápat je. Navázání kontaktu je zásadní věc, poznal jsem to ve věznicích, u osob v paliativní péči, v továrnách i mezi lidmi bez domova. Kde se mi to podařilo, tak vznikly krásné fotografie.

  • Co vám dal (nebo vzal) příchod digitální fotografie?  

Dal mi větší možnosti ve fotografování, větší pružnost, více svobody. Analogová fotografie není důkazem vyššího umění, důležitý je obsah. Forma je k tomu, aby tento obsah podpořila. A v tom je digitální fotografie skvělá. Naštěstí má každý možnost volby, obojí je správné a má to svoje.

  • Na jaký fotoaparát momentálně fotíte? 

Fotografuji na Canon 5D MARK III.

Výstava fotografií a přednáška Jindřicha Štreita

Fotografie Jindřicha Štreita jsou momentálně k vidění také v prostorách Centra FotoŠkoda. Osobně se s autorem můžete setkat během následující edice FotoŠkoda FESTu - jeho přednáška s názvem "Zastavit čas: Hudba, fotografie a příběhy" proběhne 11. 11. 2022 od 17:30 v Leica Gallery Prague. 

© Jindřich Štreit

© Jindřich Štreit

Vyvolání fotek

vyvolání na fotografický papír Fujicolor DP II, standardní, čtvercové i panoramatické formáty, od rozměru 9 × 13 cm do formátu 30 × 90 cm

8,-

Související články

Lukáš Vinš: Technika je jen špička ledovce

Lukáš Vinš: Technika je jen špička ledovce

Jitka Spoustová Staňková: Na kvalitu si stojí za to počkat

Jitka Spoustová Staňková: Na kvalitu si stojí za to počkat

Rozhovor: Je foton ještě stále rychlejší než elektron?

Rozhovor: Je foton ještě stále rychlejší než elektron?

Diskuze

Jindřich Štreit: Čekám, čím mě osloví život

Přidat příspěvek

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek.

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...