Petr Hricko

Petr Hricko je dnes fotografem na plný úvazek. Věnuje se komerční fotografii a velikou část svého fotografického světa ponechal své volné tvorbě, která je plná úžasných momentů z Petrových cest. A právě cestování a příroda je velikým zdrojem energie jeho fotografií. Ještě před čtyřmi lety se Petr živil jako geodet, životní události ho však dovedly k fotografii, skrze kterou dává světu kus sebe a pomáhá ostatním.

„Fotograf, se kterým se potkáte na FotoŠkoda FESTu“
- rozhovor s Petrem Hrickem

 Petr je jedním z těch, kteří doslova naplňují ono motto „Štěstí je skutečné jen tehdy, je-li sdílené.“.

NAHLÉDNUTÍ DO PORTFOLIA PETRA HRICKA

• Jakým způsobem a kdy se ti fotka dostala do života?

Fotit jsem začal v nemocnici, kde jsem ležel s jednou nepříjemností. Kámoš mi půjčil foťák, abych se nenudil. Už tam jsem začal cítit, že mě to hodně baví. Od té doby jsem si fotil pro sebe de facto každý den.

• Ono to není jen o levitujících lidech a předmětech... Kam jsi se ve své torbě za čtyři roky focení posunul?

Upřímně beru ty moje ulítlý fotky jako zábavu a výzvu. Snažim se to posouvat stále dál a nápadů mám plnou hlavu. V poslední době blbnu s perspektivou, vodou a na levitace jsem samo nezanevřel. Vždy mi jde o to, aby byla fotka živá, byl v ní vtip a nebo nějaký vzkaz. Největší posun vidím ve fotkách z cest. Vždycky se snažim jít víc do hloubky té dané země a fotit jí, jak jí vnímám. Nevyhledávám ta profláklá místa, co fotí každý a raději hledám a objevuju.

• Komerční tvorba nemusí být o složité produkci, svícení a tvorbě bez rukopisu. Víme dobře, že si klienti čím dál častěji vybírají fotografy právě podle jejich tvorby. Co je pro tebe při komerčním focení důležité a v čem je charakteristická tvá práce?

Myslím, že za těch pár let, co se focením živím, už hodně lidí ví, že skoro vůbec nepoužívám světla. Fotím hodně portréty a tam mě baví hra s přirozeným světlem. Některé zakázky, zvlášť reklamy si dosvícení žádají, tak je to pro mě vždy výzva, jelikož to moc často nedělám. Důležité je pro mě uvolnit atmosféru, mít jasnou představu a pak už to jde samo. Charakterizuje mě rychlost J.

• V čem je podle tebe důležité sdílení svých znalostí a zkušeností s ostatními?

Určitě v motivaci, inspiraci a v tom, že fotkou se dá pozitivně ovlivnit a pomoci spoustě věcem.

• FotoŠkoda Fest je o sdílení se, budeš dávat část sebe návštěvníkům, jenže tento proces nikdy není jednostranný, co může podle tebe dát taková akce lektorům, konkrétně tobě?

Pro mě je přednáška vždycky výzva, jsem introvert, co se bojí mluvit a veřejně vystupovat. Myslím, že s každou další přednáškou, nebo prezentací se můj stav lepší a posiluje mě to jako člověka. Je fajn dostat zpětnou vazbu osobně, to prostě člověk pozná, jestli se lidi nudí, nebo je to baví. 

registrace na fotoškoda fest

www.petrhricko.cz
​Text: Romana Marie Jokelová
www.rmjokelova.cz