Objektivy Voigtländer nestárnou - a drží krok s dobou!

Poklady s logem Voigtländer

V minulém textu jsme se podívali na historii značky Voigtländer, a pokud si vzpomínáte, chválil jsem Voigtländer za to, že se jako nejstarší fotografická značka udržel až dodnes. Navíc dost svébytným způsobem, který bych skoro připodobnil k mnohem zářivějším rivalům jako Leica nebo Hasselblad.

Přestože právě Voigtländer byl jedním z inovátorů, který přišel třeba s prvním zoomovým objektivem pro kinofilmové fotoaparáty, digitální éru přečkal v prakticky nezměněné podobě. Zatímco ostatní velcí výrobci se zabývali výrobou co možná nejlehčí, automaticky ostřící, utěsněné optiky, třeba ještě s fresnelovými čočkami nebo jinými vymoženostmi, Voigtländer působí jako ten sympatický starý pán, co nad tím mávne rukou a dál si bude montovat svoje tradiční konstrukce.

Na první pohled to tak je. Na těchto objektivech stále nenajdete ani gram plastu, stále ostří manuálně, stabilizátor obrazu ani nezmiňuji. Voigtländer ale stále pracuje na nových optických konstrukcích a věnuje se výrobě pro nové bajonety.

Mnohé z jejich objektivů jsou určeny pro Sony E nebo Olympus/Panasonic/BlackMagic Micro 4/3 standard. S posledními vydanými objektivy se ale rozšířila Vintage řada pro Leica M bajonet. A musím říct, že samotného mě nenechala chladným. Už dlouho s Voigtländery ke své velké spokojenosti fotím a právě poslední přírůstky ve Vintage sérii doplňují kompletní rozsah ohnisek.

V této sérii tak teď najdeme skla od 21 až po 75 mm. A právě reportážní širokáče se zde dočkaly podstatného vylepšení. Musím se přiznat, že ty jsem používal nejraději už ve starých verzích. 21, 25 a 35 mm objektivy patřily v daných ohniscích k nejmenším dostupným. Navíc v krásné kovové konstrukci, nemluvě o tom, že ve srovnání s Zeissem nebo Leicou jsou tato skla za málem legrační ceny.

Co se optické kvality týče, jedná se u této staré řady spíše o objektivy pro milovníky starého obrazového podání. Jak se dá vyčíst už z jejich klasické optické konstrukce, nejedná se o špičku v optickém výkonu, odolnosti v protisvětle a dalších technických parametrech a jsou konstruovány spíše s ohledem na použití pro film.

Pro ty z nás, kterým vyhovuje oldschoolové podání obrazu, jsou to ale jedny z mála stále vyráběných objektivů na trhu. Voigtländer se ale se svou Vintage řadou pustil do výroby ekvivalentů s výrazně vyšším optickým výkonem, lepším antireflexním povrstvením a hlavně asférickými optickými členy.

Zvýšilo se rozlišení a jeho distribuce po celé obrazové ploše, zlepšil se kontrast a odolnost v protisvětle. Poctivá a robustní kovová konstrukce zůstala. Navíc v provedení, které připomíná spíše starou Bessu nebo Leicu z minulých desetiletí. Co víc si přát na moderní Leice nebo Besse? M bajonet je navíc konvertovatelný na všechny dnešní bezzrcadlovky.

Voigtländer 21 mm a Voigtländer 35 mm

• VOIGTLÄNDER 21 mm f/3,5 Color-Skopar Vintage line Asph.
• VOIGTLÄNDER 35 mm f/2 Ultron Vintage line Asph.

Právě tyto dva jsou nejčerstvějšími přírůstky do Vintage line rodiny. Jejich předchůdci byli o něco menší, lehčí, méně světelní a hlavně jim chybělo ono kouzelné slovo "aspherical". Tohle optické zaklínadlo označuje čočky složitějšího výbrusu (plocha asférické čočky nemá tvar výseku kruhu, jak název napovídá, ale tvar logaritmický), díky této technologii lze použít jednu složitou čočku namísto skladu několika sférických pro dosažení stejného, ba i lepšího výsledku.

Obě tato skla jsou tak stále velmi malá, ale s podstatně lepším obrazovým výstupem. Svými ohnisky ideální pro reportáž a potěší hlavně ty z nás, které pořád baví kombinovat M8 a M9.

Voigtländer 35 mm, 50 mm a 75 mm

• VOIGTLÄNDER 35 mm f/1,7 Ultron Vintage line Asph.
• VOIGTLÄNDER 50 mm f/1,5 Nokton Vintage line Asph.
• VOIGTLÄNDER 75 mm f/1,5 Nokton Vintage line Asph.

A pak je tady řada klasických Leica ohnisek, jen v lepší světelnosti. S touto trojicí se člověk spokojí prakticky pro jakýkoli klasický žánr. Navíc také u všech z nich najdeme asférické optické prvky a krásný retro design. U Voigtländeru i jiných výrobců existují i světelnější varianty, ale za ceny výrazně větších rozměrů a hmotnosti.

Měl jsem tu čest s 35 a 50mm Vintage objektivy a mohu říci, že na digitálních i filmových Leicách a Bessách jsou perfektně vybalancované.

Voigtländer 50 mm Vintage line

• VOIGTLÄNDER 50 mm f/3,5 Heliar Vintage line

Z tohoto posledního mám, musím se přiznat, největší radost. Pokud jsem se už předtím rozplýval nad tím, jak Voigtländer nejde primárně po výkonu, číslech a parametrech, u tohoto objektivu se mé nadšení násobí. Jako by někdo z inženýrů řekl: "Kdy jste naposledy viděli Heliar konstrukci v seriózním provedení? Vždyť podání toho objektivu je unikátní!" 

A je to tak, stejně jako například u Tessar konstrukce už dávno existují dokonalejší mutace, ale byla to tak oblíbená optická formule, že jeden čas prakticky definovala fotografii. A jediný, kdo občas vyrobí staré sklo, je dnes Lomography. Jenže ti jej uzavřou do mosazného válce, abyste na své DSLR mohli mít objektiv jako ze staré dřevěné kamery.

Ne v případě Voigtländeru. Tato Vintage padesátka má miniaturní rozměry, konzervativní Heliar konstrukci s moderním antireflexním povrstvením a tělo objektivu je designováno úsporně a přesto zajímavě. Prostě radost. Málokterý výrobce je dnes ochotný dělat něco tak pěkného mimo hlavní proud. Díky Voigtländeru za to.

A jak jsem zmínil, nejsou to jen Leica M objektivy, také Sony E, MTF nebo Nikon F. Všechny poctivě kovové a robustní. Od starých optických konstrukcí k těm moderním, perfektním pro digitál. Stačí nahlédnout k nám do e-shopu, anebo se zastavit na prodejně. Rádi vám je předvedeme.

Autor článku: Kryštof Korč