Česká astrofotografie měsíce slaví 15. narozeniny

Soutěž pro každého astrofotografa

Kdo četl články o astrofotografii od Zdeňka Bardona, které jsme nedávno publikovali na našem blogu, není mu pojem ČAM neznámý. Pokud vám to nic neříká, vězte, že tahle kráska, fotosoutěž Česká astrofotografie měsíce, letos slaví 15 let od svého založení.

Celá soutěž vznikla z nadšení a jejím hlavním cílem je inspirace, především pro mládež. Ač může název navádět k územní specifikaci, může se do soutěže zapojit každý fotograf, ať už profesionální, nebo amatérský, z České republiky a Slovenska. Dnes je druhým nejúspěšnějším projektem České astronomické společnosti (ČAS) a podporují ho také další organizace - Slovesnký zväz astronómov (SZA) a Amatérská prohlídka oblohy (APO).

Bonusem celé soutěže je potom popularizace české a slovenské fotografické tvorby u nás i ve světě. Vítězné snímky přebírají významná média, mezi partnery je řada významných společností a organizací - jmenujme třeba ČTK, Akademii věd ČR, časopisy FotoVideo, Vesmír a slovenský Kozmos a od začátku letošního roku také Centrum FotoŠkoda a výrobce špičkové optiky ZEISS.

Každý rok se také udílí Cena Jindřicha Zemana, pojmenovaná podle prvorepublikové legendy astrofotografie, již získá nejlepší astrofotograf roku. Pro soutěžící mladší 18 let je tady cena s přídomkem Junior. U příležitosti 10. výročí vyšla kniha Nebeské perly české a slovenské astrofotografie, který vznikl ve spolupráci českých a slovenských astronomických organizací (Slovenská ústřední hvězdárna v Hurbanově a Česká astronomická společnost) a která byla dárkem všem fanouškům astronomie.

Závěrem bych České astrofotografii měsíce rád popřál minimálně dalších patnáct let, jejím obětavým organizátorům pevné zdraví a všem astrofotografům jasné nebe.

Zdeněk Bardon, předseda a zakladatel ČAM

A co si o soutěži myslí světoví vědci?

Soutěž ČAM považuji za skvělou a myslím, že můžeme být právem hrdi na to, že u nás taková soutěž existuje. Přímo se nabízí srovnání s APOD od NASA. APOD je takový astronomický bulvár, kde se fantastické obrazy např. z HST míchají s obrazy, které by řada lidí vymazala již na kartě ve fotoaparátu. Navíc texty k APOD jsou velmi povrchní, obsahují často odborné chyby a zcela opomíjejí technické informace k obrazu. Naopak výběr obrazů ČAM je velmi pečlivý zajišťující dlouhodobě vysokou úroveň a doprovodné texty jsou výborné. Všichni, kdo se na ČAM podílí, zaslouží velké uznání.

Prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc (Astrofotograf roku 2006 a nositel Ceny Jindřicha Zemana 2018)

Zatímco Česká astronomická společnost vznikla 8. prosince před 102 lety, takže už jde o úctyhodnou matronu, je Česká astrofotografie měsíce pouhá dorostenka, která 1. prosince
letošního roku dosáhne věku, kdy se dorostenkám vydávají občanské průkazy. V době, kdy jsem se před více než 70 lety začal zajímat o astronomii, nebyly astronomické snímky
příliš rozšířeny. Fotilo se na málo citlivé černobílé emulse a technika zacházení se snímky byla komplikovaná vinou malé kvantové účinnosti fotografických emulsí a zdlouhavé práce
v temné komoře, kde se snímky vyvolávaly, ustalovaly a sušily. Přesto mne i tehdejší černobílé snímky zejména hvězdné oblohy a mlhovin fascinovaly.

Ještě v době, kdy mi končil mandát předsedy České astronomické společnosti, byla podstatně komplexnější barevná astrofotografie záležitostí pro bohaté hvězdárny a
soukromníky, ale rychlý pokrok zobrazování oblohy vyvolaný kombinací detektorů CCD a inteligentního softwaru pro zpracování digitálních snímků se projevil tím, že někdejší heslo
České astronomické společnosti: "Do každého města lidovou hvězdárnu; do každé domácnosti dalekohled" lze dnes zaměnit za jednodušší: "Každému fanouškovi astronomie digitální kameru a hin sa ukáže!"

Domnívám se, že otcové zakladatelé ČAM přesně vystihli ten okamžik, kdy se stalo pořizování astrofotografií přístupné nejširší veřejnosti a kdy se meze fantazie astrofotografů dotýkají hvězd i na zem spadlých z nebe. Díky soutěži ČAM se řada českých i slovenských astrofotografů doslova zrodila, jak je patrné z patnáctileté přehlídky snímků měsíce. Už vícekrát jsem se přistihl, že se mi příslušná ČAM líbila víc než záplava unikátních snímků z velkých pozemních i kosmických observatoří. Jsou to zejména širokoúhlé barevné snímky oblohy, které prozrazují, že zdánlivě temný prostor pozadí svítí pastelovými barvami svědčícími o rozsvícení atomů a molekul různých prvků do velké vzdálenosti od ionizujících zdrojů.

Nepochybuji o tom, že ČAM bude dlouhodobě prosperovat, protože hlubiny vesmíru zaručeně skrývají tolik dalších unikátních objektů a konfigurací, že astrofotografové celého světa budou mít stále nespočet příležitostí něco nového vyfotit, neboť vesmír hned tak neskoná.

RNDr. Jiří Grygar, CSc (předseda ČAS v letech 1992 – 1998, nyní čestný předseda)