Využívají je především krajináři či fotografové architektury a jsou dělené. Řeč je o přechodových filtrech, které jsou sice méně používané než polarizační či ND filtry, ale přesto dokážou fotografovi velmi usnadnit práci a snímku velmi pomoci. V tomto článku se podíváme na to, jak přesně fungují a co zohlednit při jejich výběru.
Oproti ND či polarizačním filtrům jsou přechodové filtry úzkoprofilovějším zbožím, které nevyužije každý. Přesto nabízí zajímavé vlastnosti a pro mnohé fotografy jsou nezbytnou součástí výbavy. V tomto článku se na ně podíváme pěkně zblízka prostřednictvím následujících otázek:
Přechodové filtry využijete především při focení krajiny nebo architektury. Jejich princip spočívá v tom, že jedna část (většinou polovina, často je to ale 1/3 vůči 2/3 nebo naopak) je tmavší (v různých intenzitách) než druhá, která je čirá. Tento přechod může být různě "ostrý" – od jasného předělu (tzv. hard filtry) k velmi jemnému přechodu (soft filtry) od tmavé barvy k čirému sklu. Narazit můžete i na tzv. reverzní filtry, kdy nejtmavší část filtru není nahoře, ale u předělu mezi tmavou a čirou částí, a směrem nahoru se zesvětluje.
K čemu je to dobré? Můžete si tmavou částí kupříkladu zastínit světlou oblohu a zabránit tak přepalu, reverzní filtry využijete při focení východu či západu slunce. Tradičně se přechodové filtry vyrábějí v tmavé barvě (jako ND filtry), můžete ale najít i barevné přechodové filtry, s nimiž můžete ovlivňovat barevnost či eliminovat určitou část barevného spektra.
© VFFOTO
Objektiv, na který chcete filtr nasadit, hraje při výběru samotného filtru důležitou roli. Jakou? To si řekneme v následujících odstavcích:
Přechodové filtry se vyrábějí v zásuvné i kruhové verzi. Kruhové jsou velmi skladné, lehké, relativně odolné a svým umístěním naprosto znemožňují vniknutí parazitního světla, zásuvné zase vyžadují mnohem více prostoru, jsou křehčí, protože kolem sebe nemají kovový rámeček, a existuje možnost, že seshora vnikne nežádoucí světlo, jsou ale o poznání variabilnější a snáze se s nimi nastavuje úroveň ztmavení (jednoduchým posunutím nahoru či dolů) i natočení roviny.
V případě šroubovacích i magnetických filtrů a při výběru správného držáku na zásuvný filtr je vždy nutné myslet na průměr daného objektivu. U držáků na zásuvné filtry jsou často k dispozici adaptéry, protože se jedná o univerzálnější pomocníky, u odlišné velikosti magnetických a šroubovacích filtrů nepomůže nic.
Výhodou může být, když máte ve výbavě objektivy se stejným filtrovým závitem, protože částky za jednotlivé filtry pro celou výbavu se nešplhají do desetitisíců. Stačí jen sejmout filtr z jednoho objektivu a nasadit ho na jiný.
© NiSi
Současné filtry se jsou potažené hned několika antireflexními vrstvami, které zajišťují ostrý a kontrastní obraz, eliminaci odlesků nebo vyvážené podání barev, a často také úpravou s nanovrstvami, které usnadňují čištění od kapek vody, prachu či jiných nečistot.
Důležité je také případné tvrzení skla. Tvrzené sklo spíše odolá nárazům či potenciálnímu poškrábání bez úhony (samozřejmě záleží na intenzitě).
V podstatě všechny současné filtry jsou vyrobené z kvalitního optického (povětšinou i tvrzeného) skla a disponují antireflexními vrstvami, které zajišťují perfektní obraz. Zde tedy nemůžete šlápnout vedle a rozhodujete se pak pouze mezi detaily.
© B+W
V současnosti máte na výběr ze tří materiálů, z nichž se obroučky filtrů vyrábějí. Většinou jsou to hliník a mosaz, výjimečně také titan. V čem se od sebe liší?
Především v pevnosti. Hliníkové filtry jsou měkčí a snáze se při nasazování či snímání do objektivu "zakousnou". Mosazné filtry po závitu lépe kloužou a riziko samovolného "zakousnutí" je zde mnohem menší. Abyste tomuto riziku úplně předešli, je vhodné čas od času závit promazat.
Podívejme se na to ale ještě jinak a představme si potenciální situaci: Máte na objektivu nasazený ochranný filtr a objektiv vám vyklouzne z ruky nebo jím omylem uhodíte o něco tvrdého, třeba o futro dveří. Filtr by měl zabránit škodám na přední čočce. Pokud je jeho obroučka vyrobená z hliníku a náraz byl velmi silný, je velká pravděpodobnost, že se filtr zdeformuje a sklo uvnitř dokonce praskne.
Pokud bude filtrová obroučka z mosazi či titanu, filtr případný náraz pravděpodobně přežije bez úhony, může však dojít k poškození závitu, protože tvrdá obroučka se při ponárazovém pohybu může do závitu "zadřít".
U obroučky je dobré si všímat ještě jednoho parametru, a to její výšky. Na trhu naleznete obroučky relativně vysoké, ale i nízké, slim, verze. Slim filtry s sebou nesou mnohem nižší riziko vinětace u ultraširokoúhlých objektivů, než jaké hrozí u vyšších obrouček.
© Hoya
jdu na výběr přechodového filtru
Pokud stále váháte, který filtr zvolit, obraťte se na naše odborníky. Jsme vám k dispozici na e-mailu fotomaterialy@fotoskoda.cz, telefonním čísle 222 929 031, v chatovacím okénku nebo přímo na prodejně. Těšíme se na vás!
Úvodní foto: © NiSi
neutrální zabarvení snímků (díky technologii ACCU-ND), rotační rámeček, antireflexní a vodoodpudivé vrstvy
neutrální zabarvení snímků (díky technologii ACCU-ND), rotační rámeček, antireflexní a vodoodpudivé vrstvy
Diskuze
Jak vybrat přechodový filtr
Přidat příspěvekZatím nebyl přidán žádný příspěvek.