OLYMPUS E-M1 Mark III

Popis

Olympus E-M1 Mark III je v pořadí už třetí generací profi bezzrcadlovky, která přes své malé rozměry a hmotnost nabízí neuvěřitelně vysoký výkon. Skvěle se hodí pro focení rychlých akcí, protože nabízí perfektně fungující autofokus v kombinaci s rychlostí snímání 18 sn/s, (nebo bez AF až neuvěřitelných 60 sn/s). Ale vynikající je i na statické snímky, které dokáže zachytit v rozlišení až 80 Mpx. Díky své softwarové výbavě je výborný i na focení hvězd, na které umí jako momentálně jediný fotoaparát automaticky zaostřit.

Při porovnání s předchůdcem Olympus E-M1 Mark II na první pohled moc rozdílů nenajdete, na zadní straně se objevil velice praktický joystick a místo tlačítka pro volbu AF bodu je nyní tlačítko na nastavení citlivosti ISO. Hlavní změny se ale odehrály uvnitř:

Nové funkce, které na mě udělaly největší dojem

Stabilizátor obrazu s účinkem až 7,5 EV 

Olympusy mají jedny z nejúčinnějších stabilizátorů obrazu už nějakou dobu a je neuvěřitelné, že vývojáři dokážou posouvat možnosti stále dál. Samotný stabilizátor v těle dokáže prodloužit expoziční čas o 7 EV, ale v kombinaci s některými stabilizovanými objektivy je to až 7,5 EV. V praxi to znamená strašně moc: s jistotou jsem fotil z ruky časem 1 vteřina, dvouvteřinovou expozici jsem udržel ve většině případů a sem tam se mi se základním objektivem podařilo udržet i delší čas… Z hecu jsem vyzkoušel z ruky 10 vteřin a k mému úžasu se povedlo!

Funkce High Res Shot z ruky

High Res Shot známe už z E-M1 Mark II nebo z E-M5 Mark II. Díky stabilizaci v těle dokáže přístroj pohybovat snímačem tak, že nasnímá několik expozic ihned po sobě a výsledkem je snímek s rozlišením až 80 Mpx. Jenže do teď to bylo možné pouze ze stativu. U E-M1 Mark III je tato skvělá funkce dostupná i pro focení z ruky (50 Mpx z ruky). 

Ve skutečnosti nedochází u High Res Shotu z ruky k posuvu snímače (jako tomu je při použití této funkce se stativem), ale využívá se právě mikropohybu a otřesu ruky k tomu, aby vznikly rozdílné fotky, které se pak skládají dohromady. Foťák tak vyfotí, stabilizuje, vyfotí, stabilizuje atd. celkem až 16x. A mikropohyb z ruky dává vlastně vzniknout jinému obrazu než na předešlé fotce a složením dílčích snímků vznikne výsledný obraz s vysokým rozlišením. 

V praxi je tahle možnost opravdu k nezaplacení. Tuto funkci si můžete nastavit na některé z tlačítek, takže k ní máte i velice rychlý přístup. Pak už stačí jen fotit a v případě, že chcete scénu zachytit v té nejvyšší možné kvalitě, prostě jen zapnete High Res Shot a je to. 

Vestavěný Live ND filtr (ND2 až ND32)

Jestliže máte rádi pohybově rozostřené fotky a nechcete řešit nasazování šedých filtrů při příliš silném světle, žádný problém. Stačí jen zapnout funkci Live ND filtr, vybrat si sílu účinku a je to. I když jsem Live ND filtr zkoušel z ruky, daleko lepších výsledků jsem dosáhl s použitím stativu. Příjemné je také to, že si můžete zapnout simulaci účinku ND filtru v hledáčku (nebo na displeji) a ještě před stiskem spouště zhruba vidíte, jak bude výsledný snímek vypadat.

Zaostřování na hvězdy

Tohle mě dostalo. Když jsou vhodné podmínky, hvězdnou oblohu fotívám rád, ale vždycky je problém se správným zaostřením.  Ne tak s Olympusem E-M1 Mark III. Jako jediný fotoaparát v současnosti nabízí hned dva režimy zaostřování na hvězdy. Jeden je rychlejší, druhý sice o něco pomalejší, ale zase o to preciznější. Na hvězdy to funguje skvěle, ale třeba na kostel osvícený slabou čelovkou to moc nefungovalo. Evidentně je potřeba poměrně vysokého kontrastu.

Další nové funkce a vlastnosti

• Nabíjení baterií přímo ve fotoaparátu přes USB (obě baterie za 2 hodiny)
• Nabíjení baterií možné i z přenosné power banky (taktéž napájení při focení)
• Mechanická závěrka – 400.000 cyklů
• 2 sloty na 2 SD karty – jeden na UHS-II
• Vlastní (variabilní) tvar a rozmístění AF bodů po ploše záběru
• Uživatelské Menu s možností přiřazení libovolných položek
• 4K Video – nově OM-Log pro vyšší dynamický rozsah
• Expoziční režim B – samostatně na kruhovém voliči pro rychlý přístup
• Samostatné tlačítko na ISO (které se dá naprogramovat na libovolnou funkci z nabídky)

Kvalita obrazu

Skoro se mi chce napsat, že v tomto ohledu je na tom E-M1 Mark III stejně dobře, jako tomu bylo vždy i u ostatních modelů, ale vlastně by to nebyla úplně pravda. Díky dvěma procesorům je totiž novinka zase o trochu lepší. Na mysli mám především šum při nastavení vysokých citlivostí. Řekl bych, že cca do ISO 1600 si šumu moc nevšimnete. Při citlivosti ISO 3200 je obraz v porovnání s E-M1 Mark II o dost čistší a ostřejší a to mu vydrží až do nejvyšších hodnot, i když ISO 25 600 je u obou přístrojů dost podobné. Subjektivně bych řekl, že novinka je na tom se šumem cca o 1,5 až 2 EV lepší než model E-M1 Mark II, což má evidentně na svědomí nový daleko výkonnější procesor.

Jako u ostatních fotoaparátů máte i zde možnost vybrat si vhodný režim sytosti barev, což využijete především při focení do formátu JPEG. Při focení do RAWu si samozřejmě všechny parametry obrazu můžete nastavit až při zpracování snímků v počítači. 

Moc se mi ale líbí možnost, kterou najdete i u starších modelů, ale pokud se nemýlím, tak ho nemá snad žádná zrcadlovka: jedná se o možnost nastavení křivek podobně, jako při zpracování fotek v počítači . Jenže tady vidíte změnu prokreslení světel a stínů rovnou při focení, což pokládám za jednu z největších výhod elektronického hledáčku oproti optickému u zrcadlovek.

Autofokus

Při recenzování jsem používal vlastně ty nejlepší objektivy, jaké má Olympus v nabídce:

• OLYMPUS M.Zuiko 7-14 mm f/2,8 PRO
• OLYMPUS M.Zuiko 12-40 mm f/2,8 PRO
• OLYMPUS M.Zuiko 40-150 mm f/2,8 PRO
• OLYMPUS M.Zuiko 12-100 mm f/4,0 PRO

Samozřejmě mě nejvíc zajímalo, jak bude fungovat zaostřování na rychle se pohybující objekty. Musím říci, že autofokus reaguje neuvěřitelně rychle a sledování označeného objektu funguje výrazně spolehlivěji než u modelu E-M1 Mark II.

Při focení objektu pohybujícího se přímo proti vám dáváte autofokusu nejvíc zabrat, takže jsem zkoušel hlavně takové situace. Docela se mi osvědčilo, když jsem zvolil více AF bodů sloučených do zóny. S jediným AF bodem je totiž AF oblast příliš malá a je poměrně obtížné neustále mířit přesně na to správné místo. Když daný objekt označím a nechám AF systém aby ho sledoval, nejsou výsledky také tak spolehlivé, jako při volbě AF zóny, ale hodně záleží na konkrétním typu scény. 

Suma sumárum je AF systém velice výkoný, ale chce to naučit se s ním pořádně pracovat, abyste jeho možností dokázali využít na 100%.

Konektivita a další super funkce

Olympus E-M1 Mark III umožňuje připojení chytrých zařízení pomocí WiFi. Aplikace od Olympusu se jmenuje Olympus Image Share a jako jedna z mála fotografických aplikací je v češtině. Jejím prostřednictvím můžete přístroj dálkově ovládat, nebo stahovat do mobilu nafocené snímky, a nebo můžete displej mobilu (nebo samozřejmě tabletu) používat jako vzdálenou obrazovku třeba při focení v noci. Na to má totiž Olympus skvělé funkce.

Live Composite

Tuhle nenápadnou funkci mají dnes pokud vím všechny aktuálně prodávané bezzrcadlovky Olympus, ale je docela schovaná, takže mnozí ani nevědí, že ji jejich foťák má. O co jde?

Jde o to, že v tomto režimu pořídí foťák umístěný na stativu jeden referenční snímek za velmi nízké hladiny osvětlení (ideálně v noci), do kterého postupně zapisuje pouze jasnější objekty, než byly zaznamenány na tom referenčním snímku. Ohromnou výhodou ale je, že celý průběh expozice můžete rovnou sledovat na displeji přístroje, nebo na displeji telefonu. 

Díky téhle unikátní funkci tedy velice snadno vyfotíte například ohňostroje, hvězdnou oblohu, nebo můžete malovat světlem a rovnou máte kontrolu nad tím, jak bude výsledný snímek vypadat a co všechno na něm tedy bude zachyceno.

Kdo rád fotografuje v noci, nebo přesněji kdo by rád v noci fotografoval, ale neví jak na to, může zajásat. Konečně jsou totiž na trhu foťáky, které noční focení neskutečně zjednodušují a umožňují tak fotografovi dosahovat skvělých výsledků bez zdlouhavých experimentů a velkého množství nepovedených záběrů. U běžných fotoaparátů jste totiž odkázáni jen na režim BULB (tedy trvale otevřenou závěrku) a odhadování, jestli je už expozice dostatečná. 

Docela se divím, že s něčím podobným už dávno nepřišli ostatní výrobci, je to totiž velice jednoduchá funkce, kterou by s vhodným firmwarem zvládl skutečně každý digitální fotoaparát.