Fotoobrazy a velkoformátové tisky děláme s láskou (služby #01)

Jak vznikají fotoobrazy a velkoformátový tisk? Co se s vašimi fotografiemi děje po odeslání objednávky? Jaký je celý proces vzniku vašich krásných foto produktů? To a mnohem více se dozvíte v našem novém seriálu, kde budete mít unikátní možnost, nakouknout do zákulisí služeb Centra FotoŠkoda. Tentokrát jsem totiž k celému tématu přistoupil úplně jinak a namísto suchých dat a strohých faktů, se podíváme daleko více pod pokličku. Co všechno obnáší náročná ale současně zajímavá a krásná práce na tiskových službách?

Příjem zakázky a kontrola dat

Vše začíná příjmem zakázky, její kontrolou a zpracováním. Každá fotografie prochází přísným systémem kontroly a úprav. To je současně na službách CFŠ unikátní, většina fotoproduktů je vyráběna ručně a s veškerou péčí. Velkoformátové fotografie, maloformátové fotografie, fotoknihy, fotoobrazy, opravdu každá fotografie projde fyzicky něčíma rukama a je pečlivě zkontrolována a upravena. To je něco, co na našem českém trhu fotoslužeb nemá obdoby.

„Sice u sebe teď nemám přesná data, ale odhadem se pohybujeme někde mezi 30-40 zakázkami denně. Záleží také na období. V předvánoční sezóně to je samozřejmě daleko více. Pozor! Záměrně říkám ´zakázek´, nikoli fotografií. Fotografií samotných to je o dost víc.“, doplňuje Milan Mašita (DTP operátor) můj dotaz, kolik fotografií mu denně projde rukama.

Velkoformátový tisk

V CFŠ tisknou na dvou VLF plotrech z nichž jeden má šířku potisku 100 cm (říkejme mu třeba plotr A) a druhý 150 cm (plotr B). Oba modely jsou 12-barevné a kromě klasického CMYKu, disponují ještě světlými odstíny PC (photo Cyan - světle azurová), PM (photo Magenta – světle purpurová), dále R, G, B inkousty (červený, modrý), dvojicí šedých inkoustů (grey + PG/photo grey) a speciálním čirým lakem, který sjednocuje vizuálně tisk (jak u barevných, tak i ČB fotografií). Tisk jede převážně z role, nicméně oba modely umožňují i tisk na archy (v podstatě libovolného rozměru). 

Na plotru A tisknou nejčastěji fotoobrazy na polo/matný papír, konkrétně satén s gramáží 240 gsm (což je v CFŠ současně i nejpopulárnější médium pro VLF tisk). Na plotru B naopak tisknou nejčastěji fotoobrazy na plátno. Nejoblíbenějším plátnem je canvas matt 340 gsm.

Vše musí fungovat na 100%

Vzhledem k tomu, že vytíženost obou plotrů je vysoká, servisní zásahy jsou občas nutné. Podle slov Jirky Nováka je třeba zhruba každého čtvrt roku vyměnit tiskovou hlavu plotrů, současně dochází čas od času k drobným servisním zásahům. Není se ani čemu divit, roční produkce velkoformátového tisku v CFŠ činí zhruba 5.000 bm (běžných metrů) papíru, resp. velkoformátových rolí. Na plotru A je to cca cca 2000 m2 (role o šířce 1 m), v případě plotru B je to cca 1600 m2 (role 1,5 m šířky). Produkce je tam velice dobře rozložena na oba velkoformátové stroje. Nejen z toho důvodu musí být plotry dva, aby existovala v případě jakéhokoli problému zastupitelnost.

Adjustace a dokončování

Laminátor s šíří 1,5 m slouží k další adjustaci fotografií – laminování a kašírování (nalepení na desku). Laminovací stroj disponuje vyhřívaným válcem, je tedy schopen laminovat za tepla i za studena. Nicméně ve foto produktech je využívána primárně laminace za studena. Hlavní válec slouží k celoplošnému, rovnoměrnému zalaminování i nakašírování fotografií. Sekundární válce laminovacího stroje poté mají za úkol držet a odvíjet médium (laminovací fólii) a také navíjet krycí fólie (odpadní produkt). Dle slov Jirky Nováka je nejdůležitější, hlídat si dvě věci:

• 1) správně založit fotografii (potažmo lamino a desku) do laminovačky
• 2) eliminovat veškeré nečistoty a prach.

„Musíme neustále pečlivě hlídat povrch fotografie i lamina, aby se tam nedostaly žádné nečistoty a prach. Když se objeví, rychle s nimi pryč. Zvlášť citlivé jsou v tomto případě fotoobrazy pod akrylátovým sklem. To je extrém a nevyhneme se ani tomu, že občas musíme celý obraz kvůli zrnku prachu předělat. Sice tady pravidelně uklízíme a udržujeme čistotu, ale prach je i tak všudypřítomný.“

Alu desky i akrylátové sklo   

Když už zmiňujeme fotoobrazy pod akrylátovým sklem, jedná se o velkou specialitu jak z pohledu samotného foto produktu, tak i jeho vlastní výroby. Fotografie se zde lepí lícní stranou a používá se k tomu speciální oboustranná podlepová fólie. Rozměry skla jsou již předem naformátovány, takže montáž fotografie a její lepení musí být velice přesné (o daném tématu si povíme více v příštím článku).

Velice podobné je to v případě fotografie na alu desku, pouze s tím rozdílem, že zde se fotografie lepí klasicky – rubovou stranou. Předlohy musí být také o něco širší a tyto přesahy se nakonec opět odříznou. Ještě před nakašírováním je nutné u alu desky zbrousit hrany (o daném tématu si povíme více v příštím článku).

Rámování, finalizace fotoobrazů

Rámování představuje poslední fázi výroby fotoobrazu, jde o tu pomyslnou „třešničku na dortu“. Nejčastěji se pracuje buď s alu rámy/profily Nielsen (fotoobrazy na desce) nebo s dřevěnými, klínovými rámy (pro vypnutí plátna). U Nielsen rámů je zalaminovaná fotografie klasicky „orámována“ spolu s deskou na níž je nalepena. Rám je zde vnější. V případě plátna je tomu naopak, plátno je pevně napnuto na rám, sloužící jako vnitřní výztuha plátna (fotografie). Ne náhodou se takovému rámu říká „slepý rám“ (blind frame). Není vidět, je schován pod fotografií.

„K nejoblíbenějším fotoobrazům patří bezpochyby plátno, zejména v předvánoční sezóně to je doslova masakr. Jinak fotoobrazy obecně jsou hodně oblíbené. Nejběžnějším formátem je rozměr 40×60 cm.“, zakončuje Jirka Novák.

Příště se podíváme blíže pod pokličku vzniku fotoobrazů 

Další díly seriálu - Jak tiskneme a vyrábíme fotoprodukty

• 01 - Fotoobrazy a velkoformátové tisky děláme s láskou (služby #01)
• 02 - Fotoobrazy a specialitky z tiskové dílny (služby #02)
• 03 - Jaké materiály používáme pro velkoformátový tisk (služby #03)
• 04 - Jak vyrábíme fotoknihy (služby #04)
• 05 - Fotoalba jsou nejen krásným dárkem (služby #05)