Zpracování a tisk od A do Z (7): příprava fotografií pro tisk | FotoŠkoda
​Black Friday - slevy až 40% Tato nabídka je platná už jen:
FotoslužbyFototipy

Zpracování a tisk od A do Z (7): příprava fotografií pro tisk

16. 2. 2022 | 15 minut čtení

V úvodní části našeho seriálu jsme si řekli, že pouze tištěná fotografie je skutečnou fotografií. Předešlý díl tento axiom tak trochu postavil na hlavu. Chce to však chápat v rámci tematického kontextu. Posledně jsme se totiž věnovali online fotografii neboli fotografii virtuální, pro niž platí jiná pravidla. V aktuální části se opět vracíme k fotografii tištěné a k její úpravě, respektive předtiskové přípravě. Dnes si tedy řekneme, co musíme udělat a ohlídat si, aby nám z tiskárny padaly co nejlepší výsledky.

O čem bude řeč?

Konečně pre-press, tedy předtisková příprava

Fotografie upravují jen amatéři, kteří to neumí vyfotit. Když to neumíš pořádně vyfotit, nedělej to raději vůbec. Podobné hlášky jsou napříč celou fotografickou komunitou velmi frekventované a pravděpodobně už jste něco podobného také zaslechli nebo viděli (i když objektivně musím uznat, že už se to lepší). Každopádně vězte, že nic nemůže být dál od pravdy.

Každý zkušený fotograf, který už něco pamatuje, potvrdí, že fotky se upravovaly vždy a dnes to není jinak. Jen s tím rozdílem, že je vše výrazně snazší, rychlejší a v konečném důsledku svým způsobem vlastně i levnější. Jen temné komory, zvětšováky, vývojky a nůžky nahradily pracovní stůl, laptop/PC s rozumným foto editorem a inkoustové tiskárny.

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 1

Potřebujete poradit? Vše ohledně tisku vám rádi zodpovíme na naší zákaznické podpoře: fotosluzby@fotoskoda.cz nebo volejte +420 222 929 039   

Upravovat fotografie: Ano, či ne

Absenci úprav fotografií již z principu lze pochopit, autor chce být prostě maximálně autentický a snaží se dosáhnout perfektního výsledku už na scéně. Zde jde spíše o Pány Fotografy, starou školu, kteří ještě dobře pamatují doby, kdy fotografie a cesta k ní byl opravdový kumšt.

Všechny ostatní rádoby důvody, proč neupravovat fotografie, však již v dnešní době neobstojí. Všechna obrazová (a tisková data obecně) vyžadují nějaký zásah. Alespoň co se týče nastavení velikosti, formátu snímku (tisku), rozlišení, tiskového rastru, barevného prostoru, případně dalších dílčích úprav.

Rozlišení a tiskový rastr

Rozlišení obrazu neboli počet pixelů (Mpx) je samozřejmě důležitý, nicméně vždy jen v kontextu dalších parametrů – především fyzického rozlišení tištěné fotografie v cm. Jak jsme si již řekli v úvodním díle seriálu Zpracování a tisk od A do Z, rozlišení nám uvádí aktuální počet obrazových bodů (šířka × výška), a tím i množství relativně ještě dobře reprodukovatelných detailů.

Například rozlišení fotografie 5472 × 3648 bodů nabízí celkem 19 961 856 obrazových bodů - zjednodušeně 20 Mpx. Velkou hromadu obrazových dat, která bohatě postačí k tisku velkoformátových obrazů do velikosti A0 (cca 120 × 80 cm). Má to jediný háček – data musíte dobře připravit a přesně definovat na tiskový výstup.

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 2

Jak pracovat s rozlišením a velikostí fotografie?

V tiskové praxi jsou běžné dvě situace: buď je rozlišení dostatečné, nebo není (ta druhá varianta je bohužel stále dost častá). Vysoké rozlišení nevadí, protože fotografii můžeme vždy zmenšit – aniž by se nám to negativně projevilo na výsledné kvalitě. Opačně už to je horší.

Obraz sice lze "zvětšit" pomocí tzv. interpolace (neboli dopočítat, typicky v Adobe Photoshopu), ale jednak jsou zde možnosti omezené (nesmí se to přehnat), jednak je třeba dávat pozor na funkci "zachování proporcí obrazu". Stejně tak můžeme v krajním případě ubrat hodnotu DPI (jemnost rastrovací mřížky, projeví se negativně na celkové ostrosti, kresbě). 

Pro lepší představu a přepočet rozumných hodnot vzhledem k velikosti tištěné fotografie koukněte na tabulku, kde lze jednoduše spočítat velikost a rozlišení (tabulka byla v závěru 1. části seriálu Zpracování a tisk od A do Z).

Vztah mezi rozměrem (cm), rozlišením (Mpx) a tiskovým rastrem (DPI): 

Rozměr tisku (cm) Pozorovací vzdálenost (cm) Rastr DPI (DPC/cm) Rozlišení Megapixels/Mpx
10 × 15 18 360 (142) 2130 × 1420 3
15 × 21 25 300 (118) 2478 × 1770 4,4
20 × 30 37 240 (95) 2850 × 1900 5,5
30 × 45 52 200 (79) 3555 × 2370 8,5
40 × 60 74 170 (67) 4020 × 2680 10,7
60 × 90 103 125 (49) 4410 × 2940 13
80 × 120 148 100 (39) 4680 × 3510 16,5

Potřebný rozměr a formát fotografie

Správný rozměr spočítáme dle požadavku na reálnou velikost výsledné fotografie v tisku - foto do alba, fotoobraz i velkoformátový tisk. Vycházíme-li z předpokladu, že standardní tiskový rastr bude 300 DPI a reálná velikost fotografie např 12 × 18 cm, potřebujeme data alespoň 1416 × 2124 bodů (300 dpi – bodů/palec = cca 118 bodů/cm12 cm × 118 b/cm a 18 cm × 118 b/cm). Nic nezkazíme rezervou (10–20 %) = 1 600 × 2 400 bodů. Nejvhodnější obrazový formát k tisku je *.TIFF – nekomprimovaný, pracující s vysokou bitovou hloubkou (14bit/kanál). Ale to platí především pro větší formáty. V případě malých fotografií do alba (cca 9 × 13 nebo 10 × 15cm) nám bohatě postačí JPG formát.

Součástí programu Adobe Lightroom je mj. přímo i modul pro přípravu fotografií k tisku

 

Dalším zádrhelem může být samotný formát fotografie. Digitální zrcadlovky a bezzrcadlovky mají poměr obrazu 3 : 2, zatímco kompakty a chytré telefony disponují poměrem stran 4 : 3 (vychází to z fyzických rozměrů digitálního senzoru). Je tedy nutné respektovat původní rozměr a přizpůsobit mu odpovídající formát papíru: 10 × 15 (2 : 3) vs 15 × 20 (3 : 4); 30 × 45 (2 : 3) vs 30 × 40 (3 : 4) ap.

Problémem mohou být automatické příjmy fotografií (SW, fotokiosky, služby), kde je obraz často oříznutý nebo s bílými okraji. Zvlášť opatrní musíte pak být v případě atypických formátů, jako je například "čtverec" (square = 1 : 1) či "panorama" (pano, landscape = 3 : 1).

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 4b

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 4a

Nahoře - poměr stran 4 : 3 chytré telefony a kompakty / Dole - 3 : 2 mají DSLR a CSC.

Poznáme to snadno, formát 3 : 2 je jakoby více obdélníkový (foto: Martin Hájek)

Rozlišení ale není vše

Je třeba si však uvědomit, že rozlišení samo o sobě nám mnoho neřekne o kvalitě fotografie jako takové. Máme spoustu dalších faktorů, které přímo či nepřímo ovlivní konečnou kvalitu vytištěné fotografie – od kresby, kvality a rozlišení objektivu přes zpracování obrazu procesorem (PC, fotoaparátu), míru digitálního šumu a kvalitu převodu mezi barevnými prostory až po tiskový rip a kvalitu tiskových materiálů (papír, inkoust, tiskárna).

Kvalitně exponovaný a zpracovaný 6Mpx snímek (3 000 × 2 000 bodů) nabídne daleko víc parády než 24Mpx fotografie, které však jsou špatně vyfocené (exponované), špatně nasvícené a mizerně zpracované. 

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 5a

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 5b

Nahoře - poměr stran 3 : 1 panorama / Dole - 1 : 1 čtverec (foto: Martin Hájek)

Úpravy obrazových dat: na co si dát pozor

Mezi běžné neduhy fotografií v tisku patří: snížení kontrastu, slévání barev a pokles ostrosti. Nižší kontrast se projevuje tmavnutím především temných částí obrazu, proto je třeba často zvýšit kontrast a lehce snímky zesvětlit – alespoň lokálně, v tmavých partiích.

Slévání barev řeší rozumný převod mezi prostory (viz níže). Zostření je běžnou součástí předtiskové přípravy a provádí se vždy až nakonec. O kolik doostříme, záleží na velikosti a konkrétním snímku. Větší formáty a fotografie s velkým množstvím detailů, s texturou nebo obecně fotografie více technické doostřujeme výrazněji než fotografie "emocionálněji" laděné – typicky portrétní. Stejně tak i menší formáty nevyžadují tolik doostření – oproti velkoformátovým fotografiím (A3 a více).

Máme-li připravený snímek co do velikosti, můžeme přejít na finální úpravy, kam patří ořezy (funkce "crop", opět se "zachováním proporcí" obrazu), barevné korekce, vyvážení bílé barvy. Pozor na příliš teplý (žlutý) nebo studený (modrý, fialový) barevný nádech. Ačkoli posuny do teplých barev obecně vnímáme spíše pozitivně. 

Důležitá je dále úprava kontrastu a tonality. Výborná je funkce křivek nebo úrovní. U tisku počítejte s tím, že výsledná fotografie bude v tisku vždy tmavší a méně kontrastní. Je to dáno převodem z většího barevného prostoru fotoaparátu (monitoru/RGB prostor) do menšího barevného prostoru tiskárny (CMYK) a tento rozdíl úměrně stoupá s velikostí a charakterem tištěné fotografie. Velkoformátový obraz 90 × 60 cm s dramatickým obsahem (akt, glamour, noční fotografie, B&W portrét) bude vždy subjektivně působit jako tmavší a méně kontrastní než veselá, barevná letní krajinka velikosti A4.

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 6

Co dokáže špatné vyvážení (nebo nastavení) bílého bodu - vyvážení bílé (white balance)   

 

Malý trik k doostření: zvětšete si náhled na monitoru tak, aby odpovídal co nejvíce reálné velikosti. Pro srovnání dobře poslouží (ve Photoshopu) fukce "pravítko" a k tomu ještě reálné pravítko v ruce. Při shodě obou pravítek (virtuální versus skutečné) 1:1 můžete začít doostřovat – například funkcí "smart sharpen".

  • Nejčastěji používám následující hodnoty: Míra: 50 %, Radius: okolo 1,0 px, Gaussian
  • Čím větší formát fotografie, tím víc je obecně třeba doostřit.
  • Záleží také dost na předloze. Krajinky je třeba zostřit více, portrétu naopak sluší jemnější (měkká) kresba nebo jen lokální doostření (oči a detaily typu: rty, vlasy, šperky atd.).

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 7

Doostření ve Photoshopu - oblíbil jsem si chytré doostření / smart sharpen (foto: Martin Hájek)

Adobe RGB a sRGB

Prostor Adobe RGB (1998) zobrazí o něco více barev než sRGB. To často vede uživatele k tomu jej použít. Pracovat v Adobe RGB ovšem má smysl pouze v tom případě, že máte celý řetězec – od cvaknutí spouště až po finální tisk zcela pod kontrolou! Pokud to neplatí, pak je lepší zůstat v sRGB, který je stále v 98 % případů plně dostačující.

Navíc, velké množství zobrazovacích zařízení (notebooky, tablety, levné monitory) stále pracuje pouze ve standardu sRGB. Pokud si na takovém zařízení zobrazíte fotografii v rozšířeném barevném prostoru Adobe RGB, dané zařízení ji stejně zobrazí automaticky v sRGB (protože víc prostě neumí), a tím dojde k velkým barevným posunům i ztrátám.

Stejně tak mnoho softwarů (zejména ty levné či zdarma) neumí pracovat s Adobe RGB prostorem. Chcete-li vědět více, tématu barevných prostorů jsme se věnovali ve 4. části seriálu Zpracování a tisk od A do Z.

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 7

Zde je krásně vidět rozdíl mezi sRGB/Adobe RGB a CMYK prostory (zdroj: EIZO Global)

Metody převodů mezi barevnými prostory

Každé zařízení má svůj barevný rozsah (gamut) a naším cílem je, abychom konkrétní barevný rozsah co nejlépe využili. Potíž nastává v okamžiku přechodu (nebo přesněji převodu) mezi různými barevnými prostory. V našem případě to je přechod z RGB (fotoaparát, monitor) na CMYK (tiskárna).

Máme čtyři základních metody převodu: relativní kolorimetrická, perceptuální, absolutní kolorimetrická a sytost. Jakou z nich zvolit?  

  • 1) Relativní kolorimetrická: nejčastěji používaná volba pro tisk fotografií. Barvy mimo gamut nahradí nejbližší dostupnou barvou. Porovnává bílý bod zdrojového gamutu (RGB) s bílým bodem cílového gamutu (CMYK) a kompenzuje jej – posunutím všech barev mimo gamut. Barvy dostupné v obou gamutech zůstanou beze změny. Barvy mimo gamut se mohou slévat.
  • 2) Perceptuální: Zásadním rozdílem je, že tato metoda doslova "vměstná" větší gamut (RGB) do menšího (CMYK). Nedochází ke ztrátě kresby a proces je (na rozdíl od RK metody) vratný. Nehrozí slévání barev, ale všechny barvy se lehce posunou. Vhodné pro fotografie, kde je více barev mimo gamut (kontrastní, jasné, syté barvy)!
  • 3) Absolutní kolorimetrická: je podobná jako metoda RK s tím, že ponechá beze změny bílý bod. To se v praxi projeví tak, že zatímco RK metoda upraví barvy, aby respektovaly barevný nádech papíru, AK metoda jej ignoruje. To většinou způsobí velký barevný posun. K tisku fotografií tedy nevhodné!
  • 4) Sytost: snaží se vytvořit živé barvy, a to i na úkor jejich přesnosti. Pro fotografii tedy opět nepříliš vhodné, hodí se spíše pro grafiku, kde jsou většinou jasné a syté barvy důležitější než barevná přesnost.  

Z výše uvedeného výčtu je tedy jasné, že pro nás (fotografy) jsou relevantní pouze dvě metody: relativní kolorimetrická a perceptuální, zbylé dvě jsou pro tisk fotografií nepoužitelné. Jako etalon formátu pro kvalitní tisk je brán TIFF – formát nekomprimovaný - výhody již byly zmíněny výše a současně v minulém díle seriálu Zpracování a tisk od A do Z (6), kde jsme se věnovali mj. též obrazovým formátům.

Problém TIFFu je ve velkých objemech (desítky až stovky MB). Máme-li perfektně zpracovaný snímek (z RAWu), lze jej stejně dobře tisknout jako velkoformátovou fotografii i z obyčejného JPG a rozdíl mezi tiskem z TIFF vs. JPG nepoznáte.

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 9

Metody převodu mezi barevnými prostory: z RGB do CMYK, vlevo: relativní kolorimetrická, vpravo: perceptuální metoda

Závěrem

Fotografie určené pro tisk musí mít vhodné parametry a pokud možno minimum obrazových vad. Pozor na digitální šum, příliš vysoký (i nízký) dynamický rozsah, vady optiky (chromatická aberace) a další neduhy typu moiré, perspektivní zkreslení atd. Faktem zůstává, že fotografie nikdy nebude v tisku úplně stejná, jak ji vidíme na monitoru.

Tisk je pokaždé kompromisem, kdy o jistou část obrazových dat prostě přijdeme. Základem jsou kvalitní data. Pokud se pustíme do důsledné úpravy a předtiskové přípravy fotografií, měli bychom mít alespoň základní povědomí o správě barev. To začíná dobře nastaveným monitorem a výstupem programu, z kterého tiskneme. Jak mít barvy pod kontrolou a jak docílit korektního zobrazení monitoru, jsme řešili ve 3. části seriálu Zpracování a tisk od A do Z

Čím menší snímky budeme (nebo si necháme) tisknout, tím menší nároky jsou kladeny na jejich technické kvality (rozlišení, ostrost, barvy), ale platí to i opačně! Tisk fotografií je často podceňován a vyplatí se dodržovat všechny výše uvedené rady. Výsledkem vám poté budou krásné fotografie, které ocení jak vaši nejbližší, tak i kolegové, fotografové.

 

Editace a příprava fotografií k tisku (7) image 10

 

  • Odkaz pro stažení tiskového návodu a ICC profilu pro papíry FOMEIwww.icc.center
PEAK DESIGN Mobile - Everyday Loop Case - iPhone 14 Max Charcoal

Pouzdro s tloušťkou stěny 2,4 mm, Magnetický / mechanický zámek ho propojuje k dalšímu příslušenství PD Mobile, Funguje a podporuje příslušenství Apple Magsafe

1 250,-
AGFAPHOTO Realishot DC8200 černý

senzor: CMOS, rozlišení fotografií: max.18 Mpx, rozlišení videa: full HD – 1080p

3 390,-
LEICA Q2 Traveller Kit

limitovaná edice Leica Q2 v setu s ochranným obalem a dalším akumulátorem, plnoformátový snímač, který má nyní rozlišení 47 Mpx, prachu i voděodolné tělo (IP 52)

139 990,-

Související články

Jaké materiály používáme pro velkoformátový tisk (služby #03)

Jaké materiály používáme pro velkoformátový tisk (služby...

Udělejte (si) radost fotografiemi, fotoknihou či hrnečkem

Udělejte (si) radost fotografiemi, fotoknihou či hrnečkem

Vaše fotografie, naše radost!

Vaše fotografie, naše radost!

Další Fototipy

Tipy na vánoční dárky pro fotografy #3

Tipy na vánoční dárky pro fotografy #3

Tipy na vánoční dárky pro fotografy #2

Tipy na vánoční dárky pro fotografy #2

Tipy na vánoční dárky pro fotografy #1

Tipy na vánoční dárky pro fotografy #1

Diskuze

Zpracování a tisk od A do Z (7): příprava fotografií pro tisk

Přidat příspěvek

Zatím nebyl přidán žádný příspěvek.

Servisní knížka plná výhod
  • 4 servisní prohlídky
  • základní kurz ovládání zrcadlovky
  • 300 Kč poukázka na tisk fotografií

Kompletní informace »

Čekejte prosím...