Fototipy

Jak vybrat nejlepší techniku na focení architektury

5. 10. 2020 | 12 minut čtení

Snad každý, kdo kdy držel v ruce foťák, někdy fotil architekturu. Rodinný domek, Tančící dům nebo chrám svatého Marka v Římě, prašť jako uhoď, říkáte si možná. Možná se vám ale taky stalo, že ne všechny snímky dopadly podle vašich představ. Jak tedy vyfotit architekturu tak, že fotka nezapadne v rodinném albu, ale osloví mnohem širší obecenstvo? A jakou technikou to půjde nejlíp?

Staré vs. nové

Jako mnoho dalších žánrů, kterým jsme se tu v rámci našeho seriálu už věnovali, se focení architektury větví do podžánrů, ale na to jste si asi už zvykli. Důležité je, že každý z nich vyžaduje určitým způsobem specifický přístup, který se tady v pár odstavcích pokusím nastínit.

První rozdíl vás určitě trkne hned. Pokud ne, zkuste se vrátit na úplný začátek článku. Á, už svítá všem - nová a stará architektura se neliší jenom věkem, ale i tím, jak k ní jako fotografové musíte přistupovat. Na moderní architektuře najdete spoustu skleněných ploch, které odrážejí světlo a často ani linie nejsou tak dokonale pravidelné, jak velel architektonický bonton v minulosti. Ať už se totiž podíváte na jakoukoli starou stavbu, najdete v ní neskutečné pravidelnosti - je jedno, jestli byla postavená v gotickém, barokním nebo secesním stylu. Oproti moderní architektuře jsou taky zpravidla mnohem členitější a leckdy i bachratější.

Pro zdůraznění plasticity takových staveb lze velmi dobře využít světlo a stín.

Autor: Robin Skotnicki

Moderní stavby zase často vyzařují dynamiku, mají drive a směřují do budoucnosti. Může jim tak slušet třeba dlouhá expozice, která vytvoří dramatická plující oblaka nad stavbou. Obecně se dá taky říct, že u staré architektury je vhodné linie narovnávat, u moderní to není nezbytné, leckdy to může být i na škodu. Sami si už jistě dokážete domyslet důvod.

U focení architektury nezřídka využijete kompoziční pravidla využívající linie nebo barvy. Protože je sama architektura využívá pro navození určitého dojmu, nebojte se svézt na jejich vlně a využít toho, co vám nabízejí. Taková symetrie, pravidlo třetin, směřování hlavních linií z rohu do rohu… Věřte tomu, že s takovou se vaše snímky vylepší hned o několik tříd.

Hledejte si taky vyvýšená místa, neokoukané perspektivy a způsoby, pomocí nichž se vymaníte ze škatulek, které diktují Google obrázky nebo Pinterest. Když pořídíte navlas stejnou fotku, kterou si můžete stáhnout na Googlu, tak jste

na místo vůbec nemuseli jezdit, protože jste vyhodili peníze za jízdenku / letenku, ubytování a MHD a
vaše fotka se mezi těmi tisíci a tisíci stejných fotek naprosto ztratí.

Pokud je nějaké místo přelidněné, hledejte způsob, jak ho vyfotit bez lidí (nemusíte kvůli tomu vstávat ukrutně brzo, i když to je taky cesta - dlouhá expozice s ND filtrem vám vykouzlí liduprázdní snímek i ve chvíli, kdy se na místě tísníte se stovkami turistů), pokud je něco neustále liduprázdné, přítomnost života ho oživí. Takové šachty na Mostecku budou mnohem originálnější s lidmi než bez nich. A třeba tahle fotka od Juliena Lanoo mě nepřestává fascinovat od chvíle, kdy jsem ji viděla poprvé:

Autor: Julien Lanoo

Podžánrem, který je svým způsobem založený na vyvolání určité atmosféry (která souvisí i s postprocesem), je urbex, tj. focení zaměřující se na moderní ruiny. Pokud někdy zabloudíte do takové opuštěné nemocnice nebo rozpadajícího se domku v Černobylu, zcela jistě pochopíte, co na těchto stavbách fotografy tak uchvacuje. Atmosféra se tam přímo zhmotňuje, jen ji musíte správně uchopit a přetavit v působivou fotku. I k tomu vám můžou pomoci články o kompozici, které jsem zmínila výš, především barvy jsou v tomto případně velmi zásadní.

Samostatnou kapitolou je pak také produktová fotka - to jsou fotky na realitních webech nebo jiné fotky bytů či domů. Schválně, kdy vás fotka bytu zaujme? Když je světlá, je na ní všechno vidět a když vypadá přirozeně. To jsou přesně atributy, které potřebujete splnit. Dokonale proostřit, využít maximum světla (proto jsou na takových snímcích často rozsvícené lampičky a lustry), případně využít i blesk, a úpravy (ke kterým nezbytně dojde) pojímat opravdu s citem a nic nepřehánět. Je možné také použít dvojexpozici: pokud totiž máte tolik přírodního světla, že vám to třeba i vykouzlí zajímavý efekt, ale především prosvětlí celý interiér, bude při exponování onoho interiéru na oknech strašlivý přepal. Proto exponujte jednou na okna a jednou na interiér a poté obě fotky spojte v softwaru dohromady. Interiér je světlý a svět za okny je taky vidět. Pro minimální zkreslení perspektivy foťte od pasu.

Nezapomeňte ale, že podstatné je vystihnout ducha stavby, záměr architekta, a pokud je k tomu nutné porušit zavedená pravidla (třeba proto, že i on je svou stavbou porušoval), neváhejte a zkoušejte.

Bez foťáku to nefotí

Bez foťáku si scénu uložíte maximálně do paměti, i když někdy je opravdu lepší foťák odložit a jenom se kochat. Atmosféru místa nemůžete dobře nasát, když budete neustále jenom cvakat spouští. Navíc si nevšimnete detailů, které mohou právě tu příští fotku odlišit od výsledků vyhledávání na Googlu. Pamatujte, že oči jsou váš primární nástroj, a i když bude hned vedle vás stát další fotograf s naprosto stejnou technikou a stejným vybavením, vaše fotky nebudou stejné. Protože vnímání prostoru a cit pro detaily, které jiní nepostřehnou, stejný nemáte.

chci se mrknout na fotoaparáty

Autor: Hufton + Crow

Pokud ale přece jen chcete pár tipů, můžeme vám pro perfektní profesionální výsledky doporučit Canon R5, Nikon Z 8, Sony A7R V nebo Panasonic S5 II. Architekturu můžete ale fotit vlastně s jakýmkoli fotoaparátem s možností výměny objektivů.

Dobrou zprávou je, že pro focení architektury si můžete vzít jakýkoli foťák, který má možnost vyměňovat objektiv. Jediným kritériem, ke kterému můžete přihlédnout, pokud fotky chcete tisknout na velké formáty, je rozlišení, jinak je ale v zásadě jedno, jaký model si na focení architektury vezmete - jestli to bude zrcadlovka nebo bezzrcadlovka. O to důležitější je ale

Objektiv

Objektiv, kterým se na realitu před sebou díváte. Potřebujete od nich, aby byly především široké a ostré - domeček vám nikam neuteče, nepotřebujete tedy extra rychlost, a vzhledem k tomu, že budete přicloňovat spíš víc než míň, nemusíte ho mít ani super světelný.

Pokud chcete dosáhnout opravdu profesionálních výsledků, sáhněte po Tilt-Shift objektivech. Nejenže jsou v principu kompletně manuální, což je při focení architektury maximální výhoda (dostanu se k tomu o něco později), ale taky naprosto minimálně zkreslují perspektivu, což je přesně to, co u tohohle žánru chcete a potřebujete.

Funguje to tak, že si rovinu čipu nastavíte rovnoběžně s rovinou fasády budovy, kterou chcete fotit, a potom pomocí tiltu poposunete objektiv (tj. ne celé tělo) tak, abyste měli v záběru celou budovu (nebo tu její část, kterou chcete zvěčnit). Shiftem se pak mění rovina snímání: představte si rovinu snímače jako desku s úhlem 0 a shiftem se pak rovina naklání od roviny snímače v různých úhlech.

Je také skvělé, že Tilt-Shift objektivy můžete přímo na těle otáčet až o 90° a pohodlně fotit na výšku (nebo v jiném úhlu), aniž byste pak všechno museli nastavovat znovu. U těchto objektivů musíte ale počítat s tím, že kvůli vypouklému sklu na ně nenasadíte žádný filtr.

A které že to tedy jsou? Nikon má perfektní 19 mm a Canon 17 mm, pro Fujifilm, Canon a Sony je tu také Laowa 9 mm, pro Canon, Nikon, Pentax a Sony 12 mm a pro Sony 15 mm, všechny Zero-D. Musím také zmínit cenově příznivou variantu Tilt-Shiftu od firmy Samyang, která je ve 24 mm dostupná pro všechny značky fotoaparátů.

Vlastníte-li Canon R, potom vás potěší adaptér, do kterého můžete vložit zásuvné filtry. Můžete tak využít jejich vlastnosti, i když to vypouklá čočka širokého objektivu pro EF bajonet jinak neumožňuje.

chci mít ve výbavě Tilt-Shift objektiv

Pokud se ale spokojíte s menšími nároky a nezbytně nutnou korekcí objektivu a dalšími úpravami v postprocesu, můžete se vrhnout do focení architektury s lecjakým širším objektivem. Pokud také víte, že snímek budete rovnat, nechte si při komponování trochu rezervu v okrajových částech.

Vrátím se ještě o kus zpátky k manuálním sklům. Při focení architektury je výhodné ostřit a clonit na tzv. hyperfokální vzdálenost. Vychází to na zhruba ⅓ snímku, ale na manuálních sklech toho můžete docílit velice jednoduše. Tato vlastnost vychází z minulosti, kdy neexistoval autofokus a digitálně ovládaná clona a clonový i ostřicí kroužek se nacházel přímo na objektivu. Pokud si tedy na objektivu navolíte clonu o určité hodnotě, pomocí barevných čárek přesně poznáte, do jakých vzdáleností budete mít snímek proostřený. Hodnotu ∞ nastavíte na čárku stejné barvy, jakou je vyznačená clona, a na druhé straně se vám ukáže vzdálenost, od níž budete mít snímek ostrý.

Autor: Robin Skotnicki

Na zoomových objektivech si s tím už moc nepohrajete, ale pokud budete fotit přes Live view, snadno můžete odhadnout třetinu snímku. Proč zrovna třetinu? Objektivy totiž obecně ostří více dozadu než dopředu.

jdu do širokoúhlého skla

Příslušenství, bez něhož neuděláte ani krok

Nejdůležitější součástí vaší výbavy se stane stativ, a to nejen při dlouhých expozicích (ty dokážou být opravdu krásné a i z obyčejného snímku udělat něco extra, např. když tam máte mraky). Pro dokonalou kompozici je dobré mít stativ i na krátké časy, i když na detaily schodiště je samozřejmě lepší jako stativ použít vlastní ruce.

Autor: Jan Tichý

Narozdíl od fotek noční oblohy, na které jsou dobré stativy s kulovou hlavou, tady oceníte jemné posouvání převodové, případně 3D hlavy. Protože nemusíte šplhat nikam do vysokých hor, můžete mít i těžší stativy, můžete si ho ale sestavit i sami přesně tak, jak vám bude vyhovovat: nohy i hlavu koupíte zvlášť a potom je smontujete dohromady. Skvělá hlava je např. Manfrotto MHXPRO-3WG a k ní můžeme doporučit nohy z už zmíněného stativu. Skvělou volbou pro focení architektury jsou i nohy Gitzo GT 2532. Ale výběr je natolik široký, že dál už to necháme zcela na vás. :) Při výběru pak jenom pamatujte na nosnost, abyste svoji velkou zrcadlovku nedali na stativ, který ji neunese.

doplním si výbavu o stativ

Určitě nezapomeňte ani na

náhradní baterky - Pokud fotíte bezzrcadlovkou, je to nezbytnost.
fotobatoh - Přece to všechno nepotáhnete na krku až na místo. Ještě se stativem v ruce.
ND filtr - Pokud chcete fotit dlouhé expozice, pořiďte si aspoň ND 1000, jinak bude snímek hodně světlý.
postproces - V postprodukčním softwaru můžete srovnat linie a celkově fotku upravit ku obrazu svému. Poslouží třeba Capture One.

Co vám ještě může pomoct?

aplikace SunCalc - Nebo jiná aplikace, která vám ukáže, kde se v danou chvíli bude nacházet slunce. Podle toho si můžete přesně naplánovat scénu.
Vytvářejte třeba soubory o vícero typech fotky, celek namíchejte s detaily, aby byl vyvážený.

Autor: Karel Plicka

Přeji dobré světlo a napínejte zrak, abyste spatřili i to, co jiní nevidí!

Autor: Anna Jirásková a tým z digitálních fotoaparátů

Další díly seriálu - Jak vybrat

SONY Alpha A7 IV tělo

Rozlišení 33 Mpx, full frame Exmor R CMOS BSI, Snímání rychlostí až 10 fps, nativní ISO 100 - 51 200, 4K 60p video 10 bitech, S-Cinetone

57 990,-

Detail

AGFAPHOTO Realikids Cam 2 modrý

12Mpx fotografie, videa v HD kvalitě (1080 × 720 px), 3,5“ displej

1 290,-

Detail

SONY Alpha A7 III

full frame 24 Mpx snímač, až 10 sn./s. při sekvenčním snímání s bufferem až na 177 JPEG snímků, XAVC S 4k video, 100 Mbps 8-bit 4:2:0 - interní nahrávání, přes HDMI výstup 8-bit 4:2:2, 120 FPS FHD

37 990,-

Detail