Aktuality z fotosvětaLeica

Bruce Davidson: Fotograf tvořící nefotografickým stylem

2. 5. 2019 | 5 minut čtení

Bruce Davidson je jedním z fotografů, kteří jsou dodnes inspirací mnoha mladším kolegům. Jeho snímky jsou intimním pohledem do světa fotografovaných, možná právě proto, že se i on stal při focení součástí jejich světa. V jeho tvorbě tak najdeme cenné snímky mapující život dětských gangů nebo liliputána živícího se jako cirkusový klaun. Vítejte do světa Bruce Davidsona!

Fotografie jako z rodinného alba

V této sérii jsem psal o několika zásadních osobnostech Leica světa, těch, kteří s tímto aparátem dokázali velké věci a posunuli fotografii na jinou úroveň. Mohli jste si přečíst o bressonovském rozhodujícím momentu nebo unikátním přístupu Bruce Gildena k pouliční fotografii. Vždy jsem představoval nějaký z extrémů ve snaze mít co nejbarvitější paletu různých fotografických přístupů. Dnešní extrém bude ležet jinde - ne v objevnosti, nebo unikátní technice.

Bruce Davidson je totiž z těch autorů, kteří jsou výjimeční hlavně svou vytrvalostí a prací na dlouhodobých projektech. Davidsonovy fotky určitě znáte, patří k těm často opakovaným, ikonickým snímkům, které obletěly svět v různých známých periodikách, jako je například časopis Life. Kdo se ale skrývá za tímto jménem, které mnozí slavní fotografové dodnes vyslovují jako první, když se mluví o jejich inspiračních zdrojích?

New York, 1980 © Bruce Davidson

Život zasvěcený fotografii

Svůj první fotografický úspěch slavil Davidson už v 19 letech, kdy vyhrál mezinárodní soutěž Kodak pro střední školy. Jak by také ne, fotografoval už od svých deseti let, kdy mu maminka postavila první fotokomoru. Jeden z těch příkladů, kdy se už v tak útlém věku zřejmě dobře trefíte do nadání svého dítěte.

Už na střední škole pak například nafotografuje projekt dokumentující fotbalové fanoušky při fandění jejich oblíbenému sportu, tato série je otištěna v časopise Life v roce 1955. Už dvaadvaceliletý autor je tak publikován v jednom z hlavních fotografických magazínů své doby. Po střední škole Davidson nastupuje do armády, kde fotografuje také, jen se nezabývá vlastní tvorbou, ale zadáními shora.

Zásadní pro něj byla cesta do Francie. V Paříži se setkává s Henri Cartier-Bressonem, který mu předává mnoho cenných rad a konzultuje s ním jeho práci. Později se oba pánové mají stát kolegy v agentuře Magnum. Po návratu do států Davidson fotografuje na volné noze a vznikají mnohé další projekty, které jsou později publikovány a vystaveny v předních světových galeriích. Jako jeden z mála fotografů se dostal například až do londýnské MOMA.

Bruce Davidson obdržel za svou kariéru nespočet ocenění, ze kterých jsou nejvýznamnější Outstanding Contribution to Photography Award na Sony World Photography Awards v roce 2011 a Infinity Award Life Time Achievement in 2018 udílená institucí International Center of Photography.

New York, 1963 © Bruce Davidson

Stát se součástí života fotografovaných

Teď ale k jeho práci. Jakkoli mohou být životopisné údaje důležité, u fotografa je nejdůležitější jeho dílo. Bruce Davidson je od Evropy až po Japonsko velmi často citován jako jeden z fotografů, kteří se nebáli trávit třeba i celé roky v místech, kam se běžný člověk nepodívá. Jeden z jeho prvních dokumentů nazvaný The Gang popisuje život dětí na ulici v problémové čtvrti New Yorku, cyklus The Dwarf zase mapuje život liliputána živícího se jako cirkusový klaun.

Davidsonovy fotografie jsou často formálně neuhlazené, ale o to autentičtější. Je vidět, že k objektům svého zájmu si vytváří vztah a stává se součástí jejich prostředí. Není to ten typ reportéra, který se prožene kolem s prstem na spoušti a večer má hotovo. Z bohatého materiálu nastřádaného běžně za rok či dva tak vznikají nadmíru intimní pohledy do světa lidí, se kterými bychom se snad ani neměli možnost setkat. Jeho styl je téměř nefotografický, jedinou stálou charakteristikou je použití širokoúhlého objektivu a velké blízkosti k fotografovaným osobám.

Co se týče kompozice a celkové technické stránky snímků, ty působí spíše ledabyle, jakoby pořízené náhodou. Díky tomu vytváří v divákovi pocit, jako by se díval na snímky z rodinného alba a ne na fotografie v autorské knize nebo na výstavě. Jeho dílo kromě dětských gangů dokumentuje třeba život v newyorském metru nebo Central parku. Mnohdy z té méně nablýskané strany a s méně lichotivým vyzněním. Díky Davidsonovu přístupu ale dílo nikdy nejde jen po povrchu a celé série jsou skutečnými studiemi zajímavých charakterů, situací a míst. Pokud byste se chtěli dovědět, jak dělat autentický osobní dokument, tvorba Bruce Davidsona je skutečně tím nejlepším studijním materiálem.

Brooklyn, The Gang, 1959 © Bruce Davidson